Aprílové zprávy

 Povídali jsme si doma o tom, kdo kdy skočil na nějaký aprílový žertík. Zažil to snad každý, někdy jsme se zasmáli, jindy to bylo trochu trapné, někdy se to nepovedlo. 

Vybavilo se mi, jak jsme jako, blahé paměti mladé učitelky, volaly kolegyni, která zařídila žádané představení Idiot. Ať nechodí, že divadlo se ruší, protože idiotů je tam už dost. Poslední replika ji samozřejmě vyvedla z dosud marné asertivní snahy přesvědčit KMD, že to divadelní představení prostě musíme vidět. 

Apríl. 

Veselo bylo. 

A takových historek by každý z nás jistě našel dvanáct do tuctu. 

Letos jsme ale měli trochu problém, zejména se zpravodajstvím. Mnohé z uveřejněných zpráv, které měly být aprílové, nešlo úplně jasně rozeznat. Je to pravda nebo vtip? Poslední dobou se tak ptáme denně, takže prvního dubna to bylo kapku těžší. 

Pravda, apríl je hodně dobrý den pro mediální gramotnost, jde totiž  snad jediný den v roce, kdy se většina lidí nad informacemi zkusí zamyslet a obtěžuje si je ověřovat. 

Jenže letos to bylo takřka nerozeznatelné. Najít rozdíl mezi aprílovou zprávou a běžným zpravodajstvím nebylo moc snadné. A když si nalistujete zprávy z vlády, tam to nejde rozlišit vůbec. 

Takže apríl letos tak nějak vyšuměl, nebylo koho na co nachytat. Nešlo uveřejnit zprávu, která by vypadala jako apríl, protože tak vypadají skoro všechny současné informace. 

Žertovat aprílově online je také apríl sám o sobě, takže nic nového pod sluncem. Prostě, letos byl i apríl zasažen čínským virem a s tím, jak známo, nejsou žádné žerty. 

Jak jste na apríla vtipkovali vy?