Dnešek vnímám jako start k světlejší a radostnější části roku. Je to také den, kdy se u nás poprvé zavedl letní čas. Měl ulehčit válečné ekonomice. A ulehčuje jí dodnes. Navzdory proklamacím, že už je vlastně zbytečný, dnešní doba nerozlišuje světlou a tmavou část dne, tak letní čas pořád funguje? Čemu pak asi dneska ulehčuje? No, těžko říci, prostě tady je.
Už celých 105 let, takové půlkulaté výročí si dneska připomínáme.
A večer pálení ohňů.
Přesněji řečeno, je to dneska tzv. Beltain, noc z posledního dubna na první květen.
Byl vnímám jako oslava návratu k přírodě. Pálení čarodějnic mi vždycky přišlo s ohledem na dějiny jako docela zvrácená zábava. Nebo spíš to označení, asi si nikdo pod tím pojmem dávné procesy nepřipomínal, ale stejně...
Vnímám jako lepší ohně jako oslavu života. Pálí se všechno špatné a nechává se vzejít nový život. Pije se dobré pivo a jí červené maso. Zamilovaní jsou co nejvíc spolu. Trhají se větvičky jeřábu, které ochrání váš dům.
Kdo přeskočí oheň, bude celý rok zdravý a silný. Vykládá se budoucnost z kávové sedliny.
I takhle se dá trávit poslední dubnový večer a noc. Jako Beltain, u ohně, bez stínů čarodějnic.
A myslet na to, že hony na čarodějnice se klidně pořádají i dnes, možná víc, než bychom si uvědomovali. Tak na to pozor.
A k ohni jen s čistou myslí:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat