Nakonec byla neděle pouťová. Vzali jsme maminku, aby přišla
na jiné myšlenky. Chodívali vždycky s tatínkem,
tak to pro ni nebylo jednoduché, ale šla.
A byl to takový výlet proti proudu času. V něčem, jako
by se nic nezměnilo, stejné místo, střelnice, kolotoče, houpačky. Prostě,
přijela stará pouť:-).
Jinde čas oponou trhnul pěkně výrazně, atrakce, o jakých se
nám v dětství ani nesnilo, produkty k prodeji logicky globalizované,
tady je jedno, zda jde o venkovskou pouť či nějaké rádoby středověké tržiště či
trhy na Staromáku. To už je na jedno brdo:-).
Včetně pouťových srdcí a cukrové vaty. Prostě, přijela nová pouť:-).
Ale bylo ta takové – skoro bych řekla až nostalgické.
A k tomu samozřejmě
setkávání. Někdo vás míjí s úsměvem, jiný se mračí i na pouti. S někým
se známe, jiného horko těžko poznáváme, někteří vás míjejí úmyslně s hlavou
na druhou stranu, někdo radostně zamává a zastaví se na kus řeči. V některých tvářích překvapeně odkrývám známé rysy, ale už je to někdo jiný. Další vás zjevně nepoznali, kolem se bez výrazu v tváři plouží dál.. Přeci jen, zub času pracuje na
nás všech:-).
A tak ještě kávu, obligátní kousek marcipánu a zpátky od
pouťových cingrlátek do všední, byť ještě prázdninové, reality.
stejně jako klasické větrníky:-)
pouťová srdce trvají navzdory veškeré globalizaci:-)
koupit se tu dá vskutku ledacco
Krteček pro děti ale chybět nesmí
a již řetízák- dopoledne ještě poloprázdný
marcipánové pouťové pochoutky
vozit se dá na mnoha atrakcích
ani zde nesmí chybět trdelník:-)
a znovu dokola
atrakce nového typu:-)
a klasické houpačky
nu, prostě, přijela pouť..................
I pouťové balónky jsou výrazně inovovány:-)
Tam by se dcerám líbilo - kolotoče a trdelník, to nemá chybu.
OdpovědětVymazat