Druhá etapa naší letní „tour de Přemyslovci“ byla, řečeno
cyklistickým žargonem, takřka etapa horská. Některá městečka kolem pradávných
hradišť mají vskutku ostrá stoupání, takže pěšky si to ani nechci představovat.
K tomu nezbytná, byť tentokrát jen minimální, dávka bloudění, a den byl vyplněn do poslední
minuty. Jen ten Pravý Hradec je stále
zahalen tajemstvím. On asi spíš neexistuje, respektive neexistoval, to jen já
si vzala do hlavy, že když vše začalo na Levém Hradci, tak třeba natruc
nějakému Pravému. Ale to spíš asi pracuje mým horkem nabuzená fantazie. Každopádně Levý Hradec je skvělý. Alespoň já to tak cítím. Atmosféra, minulost,
duch dobyJ.
A k tomu ticho, tedy pro mě ráj na zemi. Kostelík je nádherný, v podstatě
nejstarší zasvěcený svatému Klimentovi, kolem krásný hřbitov (tam bych chtěla
být pohřbená) a všude na Vás dýchá tajemná historická atmosféra. Kdysi dávno
sem dorazil Bořivoj s Ludmilou, již moravsky pokřtění, a založili zde
tento kostelík. Těžko říct, co je vedlo
ke stěhování do Prahy. Teoreticky mohla být Praha v podstatě tady, tady to
všechno začalo. A dnes tu zbyly RoztokyJ.
Z Levého Hradce pokračovala naše trasa na Budeč, kde se
podle pověstí vzdělával svatý Václav. Ba někteří obrozenci vydedukovali, že zde bylo přímo přemyslovské učiliště:-). Nu, i národní buditelé měli divokou fantazii.
Budeč má samozřejmě také své kouzlo, u mě ale vyhrál Levý Hradec.
Na Budeč jsme stoupali ze Zákolan, kterým vévodí socha-
hádejte koho? Nemohu si odpustit otázku, kvízovouJ,
kdo že je na soše uprostřed Zákolan? Ono se to nabízí, je to i logické, ale
musím přiznat, že mě překvapila.
Ale je dobře, že tu je, protože tak jak tak,
je to velký kus naší historie a to české obrazoborectví není vždy ku prospěchu věci.
Tak v Zákolanech to mají jinak.
A navíc tu mají krásnou Budeč, díky ní,
čímž se vracím k cyklistice, můžeme hrdě nosit zelený trikot vedoucího
jezdce v horských etapách.
Příště bude „časovka“
do MělníkaJ
Zde to všechno začalo, na Levém Hradci
Půvabně zachovaný interiér plný románských fresek
Krásný pohled na Vltavu, nelze se divit, že se tady našim předkům líbilo
archeologické vykopávky také mají své kouzlo
A Budeč v celé své kráse
Buditelská představa o středověkém vzdělávání na Budči:-)
Ticho, klid a pohoda
Některé hrobky jsou vskutku impozatní
Obrozenci mají hrob stále opečovávaný
Je to Tonda Zápotocký. Olga
OdpovědětVymazatAno. Je to tak. Děkuji Vám za odpověď a za hru, Olgo. Prohlašuji Vás vítězkou:-) a přeji hezký letní den. Znáte to tam nebo šlo vskutku o tip,respektive o vědomost, samozřejmě?
OdpovědětVymazatTo už je jen moje zvědavost:-)
Párkrát jsme s dětmi šli jarní pochod Do Okoře bez Oře, takže je to osobní zkušenost. Také mě poprvé překvapilo, že se tam socha "udržela". Ale přesně jak píšete, nemám nic proti tomu, je to kus historie. "Umělecké počiny" tohoto typu http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/sose-komunisty-zapotockeho-umelci-prebarvili-sako-na-rudo.html považuju za trapné. Olga
OdpovědětVymazatDo Okoře bez Oře vypadá velmi zajímavě.
VymazatA souhlasím s trapností "uměleckých počinů", ale to by bylo na delší úvahu. Je to tak trochu i rys naší národní povahy. Do toho se ale nechci teď pouštět. Tak jen hezký den
K Levému Hradci se nabízí Legenda o Ostojovi (http://www.kosmas.cz/knihy/122125/legenda-o-ostojovi/). Zajímavý pohled "zdola", jak mohli tehdy žít prostí lidé. A Pravý Hradec? Mohly to být třeba Klecany (http://www.hrady.cz/?OID=5738)... Kdo ví.
OdpovědětVymazatRomane, děkuji. Ráda si počtu, úhel pohledu prostých lidí mě zajímá, vždycky to nabudí mojí fantazii, jak asi tehdy žili?:-) A Klecany? Zajímavé
OdpovědětVymazatA zajímavé je, že to není jen moje varianta, že není zavržená, i to mě těší:-)