Přečetla jsem dosud všechny knihy od pohledného Francouze G.
Laurenta. K prvnímu románu, "Bůh chodí
po světě vždy inkognito", jsem
přistupovala jako Alenka v říši divů, protože jsem na ni narazila v okamžiku,
kdy jsem pro svou novou knihu pracně vymyslela název: "Když je Bůh inkognito."
Těší mě to, jsem na to hrdá, při psaní knihy je pro mě vždy nejtěžší vymyslet
název.....
A pak si tak bloumám knihkupectvím,
a co nevidím,
"Bůh chodí vždy inkognito."
"Bůh chodí vždy inkognito."
Myslela jsem, že mě trefí:-). Ale knihu
jsem, samozřejmě ze zvědavosti, koupila, a líbila se, moc.Navíc se k ní ráda vracím.
Tudíž bylo nasnadě zkusit i další. Nebyla jsem pak už tak nadšena, ale líbila se. Stejně tak jako tato, zatím pro mě poslední.
Tudíž bylo nasnadě zkusit i další. Nebyla jsem pak už tak nadšena, ale líbila se. Stejně tak jako tato, zatím pro mě poslední.
Je to čtivé, zajímavé, plné moudrostí, více či
méně známých, někdy až moc průhledných, ale za přečtení to, myslím stojí. Navíc
je to knížečka, za jedno odpoledne je pryč. Ale na tu první to pořád nemá. Že by to bylo tím názvem?:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat