Ne snad, že bych konvertovala ke kuchařskému umění či se dala na recepty.
Ale první upečený chléb beru jako hodný zaznamenání.
Pravda, nebylo to pečení jako kdysi. Tím se vracím ke včerejšímu povídání. Dnes stačí elektrická pekárna, dřív byl základem široký
komín a pec, kam se sázely bochníky. Pec se roztopila velkými poleny, pak se
rozhrnul popel a sázel se chléb, takovou speciální lopatou. Mouka se zadělávala
v díži, musel se udělat kvásek a večer zadělat. Do rána to kynulo, pak
těsto na ošatky a do pece. Na závěr se chléb ještě omýval, aby se udělala
kůrka. A peklo se ve velkém, minimálně na týden dopředu, ne-li na déle. Tak to znám z vyprávění.
Ne snad,
že bych truchlila nad časy dávno minulými. Jen mě napadlo, při sypání předpřipravených
ingrediencí do nové pekárny, kterou jsem nemusela nikterak roztápět, ale jen
píchnout do zásuvky, jak je prostě všechno jinak?
Možná bych dřív i umřela hlady, vždyť i tento chléb jsem tvořila tak
natřikrát, než jsem správně zmáčkla všechny puntíky.
Ale snědený byl na posezení:-)
Ale snědený byl na posezení:-)
Na první pokus vypadá úžasně:-) Ráda si zadělávám v pekárně těsto na rohlíky nebo na mazance.
OdpovědětVymazatAmélie, děkuji za pochvalu, takové pekařce jako já udělala velkou radost. A mazance v pravý čas asi také vyzkouším, snad to do té doby dokonale natrénuji:-)
VymazatVčera jsem četl jeden krásný citát:
OdpovědětVymazat„Babičce stačilo k nebeskému pocitu soběstačnosti a hrdosti, že si uměla vypěstovat obilí a napéci chleba. Dnes je to těžší, z nákupu chleba za snadno vydělané peníze se hrdost nerodí.“
Miroslav Nevrlý – Karpatské hry
Romane, kam Vy na ta moudra chodíte? To sedí naprosto dokonale.
VymazatNení co dodat.
Díky za podnět
Hezký den