Pomáhat a chránit

    Soudě podle včerejších televizních záběrů, naše Policie má v popisu práce pomáhat a chránit jen fotbalové chuligány, neb nikdy jindy v takové koncentraci policisty na Letné samozřejmě nevidíte. Třeba, když se na Letenském náměstí zabydlují bezdomovci a obtěžují nás, kteří na rozdíl do nich jdeme vydělávat na chléb (nebo na víno a cigarety, o které tam žebrají) tím nepopulárním způsobem, kterému se říká práce.


Nedej bože, když jsem párkrát zavolala Policii, že se podobný smraďoch usídlil přímo v našem domě. To bývá pravidlem v zimních měsících a stačí jen pootevřít dveře, abyste se div nezalkli tím děsivým puchem. Nikdo nikdy nepřijel. Patrně budu muset příště předstírat, že se u nás hraje nějaký trapný fotbalový zápas, pak jistě přijedou.

Dnes po obědě, když si Letná léčila rány po včerejším fotbalovém náletu, jsem se už odvážila ven do ulic. Žel, počasí mi nepřálo, pršelo, taková typicky uplakaná podzimní neděle, která chtěla připomenout, že teplé počasí je nenávratně pryč. Chtěla jsem popojet tramvají, ale sotva jsem do ní nastoupila, charakteristický smrad mi oznámil, že cestující budou patřit k těm méně přizpůsobivým.

A vskutku, pospával tam v koutku zatuchlý bezdomovec, zatímco normální část populace se tísnila v druhé části vagonu, kde bylo trochu dýchatelněji. Udělalo se mi nevolno při představě těch rádoby moderních sedaček, které  jsou v těch novějších tramvajích a které do sebe všechno vsáknou. Tady si ten chlápek evidentně ulevil, jak signalizovaly jeho gatě. Raději jsem vystoupila. No, moc jsem si nepomohla, protože část té grupy obsadila obě zastávky na Letenském náměstí, zbytek se uchýlil do Billy,kde nejenže obtěžoval svým charakteristickým zápachem, ale navíc i řevem. A věřte tomu nebo ne, Policie nikde. V celém širokém dalekém okolí ani jedna uniformovaná noha. Holt pomáhat a chránit má své přesně vymezené limity.