Ples příšer

  Čas od času žasnu, jaké prazvláštní existence se naprosto volně pohybují mezi námi. Nechci být monotematická a psát o fotbalových šílencích opět mířících na Letnou či o páchnoucích bezdomovcích v okolních ulicích. Spíš mě dnes zaujaly bizardní postavičky, které se venku vyskytují v pravidelných intervalech. Občas někam zmizí a vzápětí nastává rojení. Dnes bylo. Možná se pletu, ale zdá se mi, že nepřizpůsobivých zjevů razantně přibývá.
Některým je podobná excentricita vlastní, jiní se tak vymezují vůči svému okolí. Občas se pak stane, že jejich okolí úžasem (či spíš hrůzou) oněmí. Já dnes byla takřka němá.
  Ne, že bych proti komickým postavičkám něco zásadního měla. Navíc ve skutečnosti zjevně patřím do množiny, která tak bývá označována. Málokdo by totiž učitelky označil za úplně normální.
  Ano, znám typy, které si nosí kabelčičku do hodiny, hystericky se hroutí při studentském ušklíbnutí a doma nutí rodinu mluvit spisovně. Ale na chlápka, potácejícího se po Letné s průměrně vzrostlou břízkou jako holí, prostě nemají. Stejně tak mě dnes dostala sebevědomá paní v ponožkách na tramvajové zastávce či pán sladěný s pejskem ve stejném kostkovaném outfitu. Pak jsem narazila na grupu namazaných Sparťanů, aby se vzápětí zpoza rohu vynořila skupina postarších seladonů v kroji a s harmonikou. Někteří zjevně připomínali uprchlé chovance bohnického areálu.
  Zvláštní kapitolkou tohoto příběhu je naše Billa. Trochu mi připomíná jakousi chráněnou dílnu. Někteří zaměstnanci totiž vypadají tak, že nejste schopni odhadnout, zda se jich můžete zeptat na chybějící zboží či zda si máte hlídat kabelku. A když náhodou vypadají relativně normálně, zase vám nerozumí, protože mluví nějakým zkomoleným východním jazykem. Dnes tam nakupovala paní v pantoflích a s natáčkami, a ve frontě za mnou podupával korpulentní muž v obleku ortodoxního žida. Toho potkávám často, nepřekvapil. Paní s frizúrou mě ovšem docela dostala. Opupínkovaný prodavač s piercingem na všech viditelných místech zjevně netušil, co se skrývá pod přáním starší dámy, která v lahůdkách chtěla okurku láčkovku, a u východu mi žena v kraťasech a tričku se spidermanem vnucovala Nový prostor.Naštěstí to byla tečka za dnešním bláznivým dnem. Nic horšího jsem už dnes neviděla. Byl to prostě takový letenský ples příšer.