Národní muzeum v plné parádě. Narváno i dopoledne...
To jsem byla překvapená.
Školní akce přednost neměla, tak, ač objednaní, frontu k pokladně jsme si museli vystát. Ostražité a odtažité hlídačky nás bedlivě pozorovaly, ani myš by jim neproklouzla. Jedna hned dětem cvičně vynadala, že jsou moc rychlé a mohly by poničit vstupní elektronickou bránu. Střetnutí s realitou.
Kabáty a bundy nacpat do malých skříněk...
A pak už na výstavu.
Když už ve škole mluvíme o atentátu, tak i praktická výuka. Hezky je to udělané, byť nechápu pravopisnou chybu. Bojovala jsem s pokušením na ni upozornit, ale pak jsem nechtěla být za hnidopicha, jen jsem ji okomentovala v duchu. Ale i děti si povšimly.
Jinak zajímavé exponáty, hodně lidí, takže se studenti nejen motali mezi nimi, ale hlavně nic neslyšeli. Ale jim to zjevně tolik nevadilo, na zbytečný na hluk jsem alergická jen já.
Skončili jsme nakonec v jakési zasedačce, kde se to celé zhodnotilo. A pak hurá do skříněk pro kabáty a domů. S rozchodem, takže jsem ve finále jela domů sama, děti patrně zamířily do víru města:-).
Žádné komentáře:
Okomentovat