Respektuji, že chybička se prostě vloudí. Někdy si své řekne i technika, která si některá slova a tvary upraví prostě po svém. Funguje autorská slepota, že člověk svoje chyby či překlepy nevidí…
Ale…
Snažím se dodržovat
zásadu, že po pracovní době nic a nikoho neopravuji. Jenže někdy je to pro mě
utrpení a červená propiska mi zoufale tluče zacvaknutou náplní o kabelku. Často
je tomu tak při čtení komentářů na sociálních sítích. Mnohdy tomu bývá v debatách
o školství, kdy je už podle komentáře vidět, kdo má pravopis v krvi a kdo
prošel vzdělávacím systémem naprosto nedotčen.
Hodně ale trpím i o Vánocích. Napsat vánoční přání bez
pravopisné chyby neumí moc lidí. Vánoce s malým „v“ mě dovedou dost
nadzvednout.
Pravdou je, že tato zažitá chyba je poměrně často i ve
veřejném prostoru, v novinách,
u respektovaných autorů.
Nevím, proč zrovna tato chyba mě tak dráždí, ale dráždíJ .
A když čtu, že někdo
přeje hezké vánoce a šťastný Nový rok,
jdou na mě mdloby.
Vím, jsou svátky, mám
být nad věcí, není to nic, na čem by stál svět.
Není, to ano.
Nad věcí jsem už jen tím, že to neopravuji. Dokonce jdu tak
daleko, že když mi někdo popřeje hezké vánoce,
třeba v sms, napíšu mu zpátky formulaci hezké svátky. Aby se neurazil,
kdyby ve zpětné zprávě byla pravopisně správná varianta.
Takže určitý nadhled mám a tady si to mohu ventilovat.
Navíc, nejsem adresná, takže je to takový pláč na špatném vánočním hrobě.
Vlastně, úplně hlavní emoce v tomto směru je údiv. Není
to hněv ani pohrdání. Jen údiv. Jak je možné, že si to lidé nepamatují? Je to
tak málo pravidel, Vánoce jsou s velkým písmenem. Nový rok je s velkým
písmenem jen prvního ledna, zbývající část je prostě nový rok. Nic víc.
Jenže pak někdo napíše, že přeje hezké Vánoční svátky…
Co na to říci?
Pohledy se, pravda, dneska
moc už nenosí. Ale protože je posílám a
tedy i vybírám, vím, že jsou i na předtištěných pohlednicích tyto pravopisné „zázraky“.
Štědrý den je také
jen jeden, proto ho píšeme s velkým písmenem, navzdory tomu, že je někdo osobně
štědrý celý rok. Ale hezký Štědrý den
je jasně daný. A tak bych mohla pokračovat.
Zkoušela jsem to před svátky s dětmi, většina z nich
to nějak dala. Kam se tedy ta znalost v průběhu
let vytratí? Jak jsem zmínila, i renomovaní novináři klidně napíšou něco o vánocích či vám popřejí hezký Nový rok. Viděla jsem na vlastní oči. Myslím,
že automatická oprava si s tím také vždycky neporadí, to prostě musíte
znát. Mít pevně v krvi.
Anebo přát jen osobně, protože písemné přání v podobě dvou
vět se čtyřmi pravopisnými omyly já osobně vnímám trochu jako peklo. Navzdory
tomu, že Vánoce mají být víc nebeské než pekelné..
A viděla jsem i spojení : heské vánoce...?!?!
Zamyslela jsem se a zastyděla, protože ve Vánoce/vánoce tápu. A Google mi ozřejmit proč - do roku 1993 se vánoce opravdu psaly s malým “v”. A jelikož jsem ročník pokročilý a ve škole jsem pozor dávala, tak si malé “v” ze školy pamatuji, Naproti tomu změnu pravopisu v roce 1993 jsem nezaznamenala. Ale teď už mám jasno a snad si pamatovat budu. Vendula
OdpovědětVymazatVendulo, děkuji za reakci. A hezký nový rok:-)
OdpovědětVymazat