Ledovka

 

Dnes už taková není, chodit se dá. Pro změnu to šíleně čvachtá a z krásné sněhové nadílky se stala odporná městská břečka, která nás asi provede vánočními svátky. Včera se ani chodit nedalo. Stromovka připomínala zrcadlo a chodníky skluzavky. Silnice byly sjízdné, tedy ty v Praze a jen ty hlavní. Odbočit do vedlejších uliček se moc nedoporučovalo.

A protože chodci se na chodníku nemohli cítit bezpečně, chodili raději po silnici. Takže to bylo docela ledové dobrodružství.

Fascinuje mě, jako ostatně vždy, jak se ty lidské  dopravní kategorie mění a vždy důsledně prosazují právě tu, kterou aktuálně provozují. Tedy chodci nerespektují lidi za volantem, jako by sami nikdy neřídili. Skáčou před vozy, přecházejí, kde je napadne, často se sluchátky v uších, takže nic neslyší. Řidiči jsou agresivní, chodcům nadávají, cyklisty by nejradši sprovodili ze světa. Ti ovšem, na kole, nerespektují ani chodce ani řidiče. Takže chvílí uhánějí po chodníku, pak skočí na vozovku, jedou přes přechod pro chodce a pak zase do protisměru, prostě, jak se to jim to hodí. A v ledovém království, jaké panovalo včera, je to obzvlášť pikantní. 

Pravda, nejsou takoví všichni, je třeba zachovávat korektnost a uznat, že jsou i výjimky. To zcela jistě. Ale nějak mám pocit, že výjimky jsou v poslední době v oslabení.  Situace na komunikacích dost připomíná peklo.

A to nemluvím o narvaných parkovištích u obchodních center. Tam se bourá jedna radost. A všichni zuřivě nakupují. Kde je tedy nějaká krize? Vánoce budou jako prodloužený víkend, přesto to u obchodů vypadá, že se národ chystá na hladomor a tahá domů zásoby, ze kterých by přežila celá ulice. To včerejší ledovka asi trochu zmírnila, někteří preventivně zůstali doma. Dnes už vše zase jede naplno, už to tolik neklouže…