Okupace

 Ruská okupace začala před čtyřiapadesáti lety. Vpád vojsk Varšavské smlouvy pod vedením sovětské armády. 

Konec Pražského jara. 

      Jsem zvědavá, jak se dnešní výročí bude ve veřejném prostoru připomínat???

 Nyní se o Rusku vlastně moc mluvit nesmí. Pokud tedy nechcete být označen za rusofila. Ne, že bych chtěla o nich mluvit, určitě ne pozitivním duchu, ale některé věci mi přijdou ujeté, nebo minimálně trapné...

Nehraje se Čajkovskij, není ruská zmrzlina a nebylo by divné, kdyby jízda na ruském kole byla klasifikována jako trestný čin. Můžeme se jen obávat, aby Puškinovo náměstí a jeho socha nepadlo do zorného pole nějakého aktivisty a nebylo přejmenováno, protože Puškin byl přeci také Rus.... 

Máme to trochu jako sinusoidu. Dlouho jsme byli na Rusko přisátí, prostě kamarádi největší. Teď se na Rusy používá kolektivní vina. 

Nahoru, dolů...

Ukrajina je naopak na piedestalu. Kritické věci se nesluší říkat. 

Nahoru dolů..

   Tyhle ruský tanky máme na Letné. Údajně jde o akci na pomoc Ukrajině. Povzbudit je, ukázat, že jsme s nimi...

No, nevím, ale jen cituji z veřejně dostupných informací. 

  Ve Stromovce máme vedle ruské ambasády promenádu Anny Politkovské, náměstí Borise Němcova 

a ulici Ukrajinských hrdinů... Ne, že bych proti nim něco měla, ale je to spíš jen gesto...

  Takové okopávání kotníků, protože o ruských majetcích a domech, které tu vlastní, se nemluví. Nebo rozhodně ne tak hlasitě, jako o přejmenovávání ulic. ....

S tím prý nejde nic dělat..., s těmi majetky, myslím...

  V okupační armádě z doby likvidace Pražského jara byli i ukrajinští vojáci. Byli přeci součástí Sovětského Svazu, takže se jich nikdo neptal, prostě jeli. 

Dneska se to skoro nesmí říct....

   No, do takových detailů se dnes pouštět nebudu. 

  Dneska je to prostě hlavně o zvědavosti, jak se připomene okupace, která sebrala svobodu a iluzi několika československým generacím. Přinesla normalizaci, ohnula hřbety, zlomila charaktery, zabíjela lidi, zbytek elit vyhnala ven a  tady vytvořila odpor ke všemu sovětskému, potažmu ruskému....

  O čem to letos bude? O okupaci? O Ukrajině? O nesvobodě? O cenzuře? O normalizaci? O těch, co zahynuli pod sovětskými tanky a na které se dost zapomíná? O představitelích státu, co se s Rusy kamarádí (li)? O trapných gestech? O podlézavosti mocným?  O penězích ? O pokrytectví?O plynu? 

 O reakcích s  křížkem po funuse.....??

 A pak moje věčná, leč stále nezodpovězená, otázka, jak se někde řeší, že naši nejmocnější až do čtyřiadvacátého února letošního roku byli s Ruskem kámoši největší....???  A nejen oni, i mnozí evropští mocní mají máslo na hlavě.

   Kdo je tedy zodpovědný za závislost na ruském plynu, kterou nyní máme vyřešit tím, že nebudeme v zimě topit, svítit ani poslouchat Čajkovského? Proč se tyto věci neřešily už dávno...?

To vše by výročí okupace mohlo nabídnout, jak se k tomu postavit, pojmenovat některé věci...

  I když u nás to vidím spíš na to, že přejmenujeme nějakou ulici...

Nebo si ohneme dějiny podle momentální potřeby...