Nikoli jako sedláci u Chlumce nad Cidlinou, ale po stopách napoleonských bitev u Chlumce u Ústí nad Labem.
U Chlumce tedy proběhly bitvy dvě, jednu vyhrál český kníže Soběslav I., který tu v roce 1126 slavně porazil německého císaře Lothara III.
Protože je takový paradox českých dějin, že si víc připomínáme porážky než vítězství
( nevím proč, ale vnímám to tak.-)), tak o této výhře se moc neví. A to navzdory tomu, že Soběslav na její počest nechal vybudovat rotundu na Řípu...
My jsme ale jeli za napoleonskými bitvami, konkrétně za porážkami, které předcházely slavné prohře u Lipska. Prostě v duchu českého dějepisu.
Je tu několik různých pomníků, bitvu připomínají i některé místní názvy, ať už ulic nebo restaurací. A na závěr je hromadný hrob, protože během dvou dnů v roce 1813 tady zemřelo na deset tisíc vojáků. Dost děsivé číslo.
Jinak je ale Chlumec takové ospalé městečko, kde tu na první pohled historii moc neprožívají. Někteří místní ani neví, že tu nějaká byla, to při dotazu na cestu. Na druhý pohled tím asi žijí víc, než se zdá, ilegální hospoda u Markytánky, pomníky jsou udržované a opečovávané, začátkem září tu bude rekonstrukce událostí z konce srpna roku 1813.
Vždycky mi přišlo trochu nepochopitelné, s jakou radostí si u nás hrajeme na bitvy minulosti, je to až takový národní fenomén. Někde jsem četla, že nikde jinde se tomu s takovým nadšením a v takovém množství nevěnují. Napadá mě, zda si naši potomci budou také hrát na naše války?
Ale to je už úvaha, která sem nepatří. Stejně jako to, proč jsou naše Chlumce tak častým místem vojenských střetnutí.-)?
Ten severočeský má na svém kontě bitvy dvě. A ta z roku 1813 na svědomí deset tisíc mrtvých vojáků, což je dost děsivé, ve dvou dnech... A tak je vlastně dobře, že si jejich památku nějakým způsobem připomínáme, byť většina z nich skončila v hromadném hrobě a nikoho už neznáme jménem... Jen toho Napoleona a pár velitelů, kteří ty vojáky do bitvy nahnali..Nu, konec úvah, šlo jen o jeden letní výlet:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat