Sociální sítě

 Sleduji docela hodně sociální sítě. Občas se z nich i něco dozvím, někdy je to i zajímavé. Ba i aktuální Třeba právě vyšlé doporučení ministerstva školství pro zářijový provoz škol. Naprosto odtržené od reality.  Spíš to jen čtu, nechci  se nad tím rozčilovat. Už jen proto, že to ministerstvo opět alibisticky vydává za doporučení, takže to nakonec, jako vždy, hází na školy. Pak je teprve srpen, a jak známo, rozhodnutí se mění ani ne ze dne na den, jako z hodiny na hodinu, takže bůh ví co bude v září. Ale stejně. Utvrzuje to moje přesvědčení, že školy jsou pro stát obětním beránkem, zkoušejí na nich, co jinde neprojde. Můžete na fotbal, ba už i za kulturou, ale ve škole se bude bazírovat na tom, aby se děti z jednotlivých tříd náhodou nepotkaly. A jak se dají upořádat semináře či jazykové skupiny, to je ministerstvu jako vždy fuk, prostě vytáhnou staré zaklínadlo o homogenitě školních kolektivů a víc se s tím nemažou.... 

Nicméně, ještě jeden prvek mě zaujal. A to zájem ze strany vedoucích míst. V loňském školním roce bylo dost obtížné dopátrat se nějaké relevantní informace. Většinou informovaly dřív novinky.cz! než přišla oficiální zpráva ministerstva do datové schránky. A tak jsme se naučili sledovat třeba ministerský instagram. Vždy tam byly zprávy dřív, než byly oficiálně potvrzené. Divné, ale bylo to tak. Zádrhel byl v tom, že ani tam moc zpráv nebylo. Koho by také zajímaly školy, že? Sice mělo jít o prioritu vlády ( floskule trvale užívaná každou porevoluční vládou), vždy šlo o stěžejní informace ovlivňující život takřka všech, ale nikdo se moc nenamáhal. Zato teď se namáhá velice. Sdílejí každý prd z olympiády. Jsou přeci také ministerstvo sportu. Jedno stories vedle druhého. Samé sdílení. Novinky, gratulace.....

Jo, život je otázka priorit. Je jistě lukrativní blýsknout se vedle zlatého Krpálka či úspěšných vodáků. To běžný školní život nenabízí. A nějaký zájem o přístup ke vzdělání, fungování škol... kdo by to jako sdílel? K čemu nějaké stories ze školy, když to jde líp z tenisového kurtu. 

Konkrétně tedy ministerský instagram, stejně jako twitter, ukazuje, kde jsou jejich priority.  A to nemluvím o těch, co tvrdí, že se slavnými olympioniky trénovali kdysi v dětských kategoriích, přitom jsou úplně jiná generace....

Ovšem na dětský sport, který ještě nevozí medaile a nejde se s ním vyfotit, na ten z míst nejvyšších docela kašlou. Alespoň já to tak vidím. Nu, není to akční stories. 

To jsem vyčetla ze sociálních sítí. Ale třeba se mýlím, třeba je všechno úplně jinak.... Ráda bych tomu věřila, leč růžové brýle se mi nějak ztratily. Ale třeba mě někdo přesvědčí o opaku: