Dnešek je takový černý den v naší novodobé historii. Je to padesát tři let, co začala okupace. Sice to kdysi byla internacionální bratrská pomoc spřátelených armád, ale už tehdá všichni věděli, zač je toho loket.
Dnešek to oficiálně popisuje jako vpád vojsk Varšavské smlouvy, ale většinou je to vnímáno jako ruská okupace.
Myslím, že je jedno, jak se to nazve. Každopádně šlo o okupaci a neomluvitelný vpád na cizí území, který zazdil Pražské jaro a vůbec cokoli, co nějak souviselo se svobodou a důstojným životem.
O to víc divné mi přijde, že ve veřejném prostoru se na tuto událost poněkud zapomíná. Nějak jsem neslyšela naše nejvyšší představitele, že by se vyjádřili k události a vymezili vůči Rusku. Stejně tak úplně bez zájmu nejvyšších míst proběhlo nedávné připomenutí odchodu sovětských vojsk. Opět bez ohlasu.
A tak si říkám, proč tomu tak je?
Ale úplně bez povšimnutí to neproběhlo. U Českého rozhlasu se sešli lidé, proběhly nějaké informace v médiích ( nepatrné, ale proběhly).
My jsme stylově navštívili Vojenské muzeum v Lešanech...
Je to padesát tři od okupace, ale vymýtit okupační myšlení a chování se tak úplně dosud nepodařilo, myslím si tedy já:-(
Žádné komentáře:
Okomentovat