Mám ráda tlusté knížky. Nabízejí radost, že je k čemu se vracet. Nebo připravují literární noční "orgie", jako že dokud nedočtu, nejdu spát:-)Životopis Ludmily Vaňkové mi nabízí tu první variantu, ráda se k němu každý den vracím, vždycky kousek, vychutnat, zažít. Mám ráda tuhle dámu. Díky jejím knihám jsem si zamilovala Přemyslovce, historii s příběhem. Setkala jsem se Přemyslem Otakarem II. jako malá, v její knize Král železný, král zlatý. Byl to pro mě tehdy fascinují příběh, vlastně dobrodružný. Když jsem pak historii začala studovat, žasla jsem, jak jsou vlastně ty její postavy vytvářeny na základě důkladné znalosti doby...Postavy nejsou vymyšlené, žily a konaly reálně, na základě historických událostí se lze klidně domýšlet, že zrovna tak. Obdivuji ji za to. A její životopis je také příběh, dobrodružný, zajímavý. Krásně se to čte.
Žádné komentáře:
Okomentovat