Současný boom hodnocení minulosti z toho úhlu pohledu, kdo
byl kolaborant, zrádce a kdo naopak hrdina, je téma lákavé, byť velmi
kontroverzní. Snadno se totiž z pohodlí jednadvacátého století hodnotí
dávné skutky pravidly naší současné pseudomorálky. Nejvíc mě to štve u těch, co sami
nezažili jediný ústrk ze strany zločinných režimů, ale dnes dobře vědí, jak se
tehdejší aktéři měli správně chovat, co je dobře a co zas naopak špatně. Když
vidím třeba dnes, jak se mnozí hrbí, bojí se říci vlastní názor, v duchu si
kladu otázku, jak by se tito jedinci chovali ve styku se skutečně represivní
moci. Tím ale, slovy Cimrmana, dělám úkrok stranou, takže zpět na hlavní cestu.
I naše historické Hovory se vrací ke kontroverzním okamžikům historie, leč
snažíme se vyvarovat jakýchkoliv odsudků a cílem je mapovat, informovat,
porovnávat. I dnes to tak mělo být, ač téma přímo vyzývalo k razantním závěrům. Šlo o zrádce z řad filmových hvězd,
které k nám dosud promlouvají z filmů pro pamětníky. Přednášky se ujal Stanislav Motl a odrazovým
můstkem byla jeho kniha Mraky nad Barrandovem.
Mediálně známá tvář přednášejícího nám do kavárny Dadap nalákala
nečekané množství posluchačů. O tom, že
zcela jistě nelitovali, snad netřeba pochybovat. Pan Motl je zkušený řečník,
umí to se svým publikem, a brzy všechny vtáhl do děje. Připomněli jsme si, jak
to měli všichni během války těžké a přesto, že vznikaly filmy, tvářící se jako
selanka, doba byla zlá. Anna Letenská, popravená po skončení natáčení, by nám
jistě dala za pravdu. Ten příběh doslova mrazí a je skoro smutné, že dnes se
spíš všichni věnují tomu, jestli ta Lída (rozuměj Baarová) spala s fašistickými
pohlaváry nebo ne, než nad hrdinstvím této ženy, kterou skoro nikdo nezná. Nu,
a podobných příběhů mě pan Motl v záloze plno. Vyprávěl, odpovídal, vysvětloval.
Zase jsme v kavárně zůstávali „ na ježka“ (rozuměl do okamžiku, než se
židličky ocitnou na stole nohama vzhůru- tedy na ježka, čímž nám personál dává
jasně na srozuměnou, že se jde domůJ).
Šli jsme tedy s pocitem, že dnešní setkání se opět vyvedlo, stálo za to a
že se těšíme na další. Tím bude „Vítězný“ únor v bravurním podání docenta
Šebka. Dneska měl ale sólo pan Motl. A byl skvělý, jak vždy. Což ale není nic nového pod sluncem:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat