Někdy (často) si stěžuji na nadměrný počet návštěvníků v bazénu
a v sauně. Či přesněji řečeno, na jejich hlučné a arogantní chování, které
jaksi eliminuje pocit relaxace ve zmíněných prostorách. Ovšem na druhou stranu
je to vítaný zdroj inspirace a zážitků, kterými mohu zahlcovat virtuální
prostor prostřednictvím svého blogu. Jako onehdy..
Bazén po svátcích poměrně plný (na
můj vkus tedy určitě), většina pro mě neznámých plavců se evidentně snaží
shodit vánoční kila, potažmo využít darovaný Ježíškův voucher. Nicméně, plavou klidně,
spořádaně, neřvou, nehlučí. Patrně vinou svátku jsem i já empatická a milá, (alespoň se domnívám), usmívám se na křečovité plavce a cítím se v klidu a pohodě.
To vše do okamžiku, kdy do bazénu napochodovala Ruska.
Sama, bez jakékoliv hlučné ekipy, prostě jedna jediná, náležitě ruská
Ruska. Kdyby jí neprozradila řeč, pak zcela jistě plavky, které patrně byly vyšívané opravdovým
zlatem, brokátem a diamanty. Nebo se tak alespoň leskly. Stejně tak se při občasném úsměvu blýskla zubní
korunka. S majestátem hodným ruské carevny se vnořila do českého chlóru a jala
se elegantně plavat. A tehdy k nám ostatním doputoval další typický ruský atribut, a totiž
„ Moskovskije duchy“. Ta žena se snad v jakési příšerné ruské voňavce musela naložit na několik hodin, neb zcela snadno její intenzivní vůně přebila všudypřítomný chlór a všechny ostatní vůně či pachy spojené s bazénem.
„ Moskovskije duchy“. Ta žena se snad v jakési příšerné ruské voňavce musela naložit na několik hodin, neb zcela snadno její intenzivní vůně přebila všudypřítomný chlór a všechny ostatní vůně či pachy spojené s bazénem.
Plavajíc kolem svým rádoby elegantním stylem naznak jsem se neprozřetelně nadechla právě v okamžiku,
kdy mě ona žena míjela. Málem jsem utonula. Nu, to nerozdýchám. Nehledě na to,
že dýchat se zde tedy opravdu nedá.
Prchám do sauny. Vzápětí zjistím, že nejsem sama.
Intenzivní „Moskovskije duchy“ vyhnaly z bazénu i silnější povahy než
jsem já. A zatímco my, čichoví slaboši, jsme se tísnili v sauně, kde se
dalo dýchat, byť s namáhavě otevřenými ústy, navoněná Ruska se cachtala v bazénu
sama.
A tak mě napadlo, to je tedy taktika. Že bych to příště zkusila také? Kde
ovšem vzít „ Moskovskije duchy?“ A neulpí to na vás trvale? Těžko říct, ale
navoněná Ruska slavila famózní vítězství. Bazén byl jen její. Bez použití
viditelného násilí. ....
Na nadměrný počet návštěvníků už rozhodně žehrat nehodlámJ
Tahle postava mi přesně zapadá do naší holiday story :-) Zlato a drahé kameny i na plavkách- to jsme se vždycky divili, že je to nestáhne ke dnu ;-) Kdepak, mají svůj styl...
OdpovědětVymazatTo jsou ty železné ruce, které vítězí díky sametovým rukavičkám:-)
OdpovědětVymazatDobrý večer,tak jsem se nasmála..:-D a vzpomněla jsem si na mou příhodu v Piešťanech..V bazénu plaval nějaký "muž" z jižních zemí a ten zase čpěl česnekem,ale příšerně a ještě se snažil mne namlouvat..:-D brrrrrr....taky jsem utekla..:-D
OdpovědětVymazatHezký a voňavý večer přeji.
Daška
Tak to se teda povedlo:-)m.
OdpovědětVymazat