Komiksoví hrdinové

V době, kdy vstupuje do kin jediný komiks, který jsem schopna akceptovat, tedy Čtyřlístek, se do komiksových hrdinů převtělili i naši studenti. Hezká náhoda, stejně jako ta, že k oné reinkarnaci došlo v době předávání Českého lva, kterého jsem ovšem nezískali, byť by si ho mnozí za své filmové kreace jistě zasloužili. 

Na vstupence se třeba objevilo  loňské datum, čehož si povolaní všimli až krátce před  plesem, kdy už bylo hodně pozdě něco měnit. Leda snad filmovým trikem, který se nekonal, ale i tak jsme se dobře pobavili. Šlo totiž o náš maturitní ples. 

 Studenti ho pojali ve filmovém stylu. A  bylo narváno, že by nejeden český film mohl jejich návštěvnost závidět.
 Imatrikulovaní primáni tančili ve stylu Matrixu, jejich starší spolužáci se převtělili do nadpřirozených hrdinů.
 Trochu jsem si finální zážitek zkomplikovala tím, že jsem nechala doma brýle, tudíž jsem byla o řadu detailů ochuzena. Ovšem Supermana jsem poznala. Určitě je všechny pozná i naše dvorní fotografka Gabro, neb průvodní fotografie jsou z její superdílny. Další plesové atributy jsou tradiční a známé, proslovy, předtančení, šerpování, déšť drobných mincí (pravda, spadly i papírové), dojaté příbuzenstvo, tanec, zpěv, přípitky, dary.
 Hudba už je jen k tanci, ne jako  dříve,kdy se uvádělo k tanci a poslechu hrají....

K poslechu to opravdu není. Tím vůbec nemyslím styl hudby, hráli naopak pro všechny generace,ale tak hlasitě, že neslyšíte vlastního slova. Takže jakmile se začalo hrát, přestalo se povídat a měli jste šanci se buď mlčky svíjet v rytmu tance či trpně mlčet. Případně utéct do baru nebo před hotel.

 Dorazila řada absolventů, s nimiž byla radost si povídat ( v mezi-přestávkách nebo právě v tom baru). Pravda, některé ročníky mi už splývají, někoho mám problém poznat, ale veskrze jsme se vzájemně identifikovali a mohli si velmi mile popovídat. To je hlavní důvod, proč mám tato setkání ráda, byť řev reproduktorů jinak ničí mou chatrnou nervovou soustavu. 

    Maturanti byli letos velmi pozorní a krom dárku pro třídní učitelku připravili i dárkové překvapení pro zbývající učitelský sbor. Všechny kantorky jsme si s květinou odnesly poukázku na dva týdny cvičení v Expresce. 
U maturity je tedy budou zkoušet samé štíhlé a vytrénované "krasavice." 

Nu, a když nám bílou limuzínou odjely děti na "afterpárty", my dříve narození jsme se spokojeně odebrali domů se slovy: 
                                        "Tak zase za rok".