Patřím asi k minoritě, která tuto dobu neadoruje a ani moc nemusí. Jan Žižka, jako
jeden z největších Čechů, mi přijde stejně absurdní, jako by svět začal
oslavovat Bin Ládina jako jednoho z největších hrdinů současnosti.
Vnímám Žižku, a nejen jeho, jako určitou podobu středověkého
teroristy. Když mi oponenti vypočítávají jeho slavná vítězství (jako třeba to,
jehož výročí mě vyprovokovalo k tomuto zamyšlení, výročí bitvy u Sudoměře),
napadá mě srovnat ho s jinými dobyvateli.
„Je to jen násilník,“ pokusila jsem se zacílit pozornost i
na jiné jeho charakteristické črty, než jen schopnost vynucování si tvrdé disciplíny
mezi svými nohsledy.
Zatím to na nikoho
z jeho obdivovatelů neudělalo žádný dojem. Obdivují Žižku jako hrdinu.
Vyvrátit tento mýtus není, vzhledem k hloubce kořenů, které zakořenily už
někde v národním obrození, vůbec snadné.
Mně osobně však Žižka ruku v ruce s Želivským,
právě tak jako další násilníci, realizující se v ničení ve jménu nějaké
ideologie, nepřesvědčili.
Nechci do své nechuti k husitům zatahovat svoje studenty,
poctivě jim to vždycky odvyprávím, ale bez oslavné glorioly. Zatím jsem
nedospěla k té formě protestu, že bych jim husitství zatajila!!
Určitě o mnohém
svědčí i fakt, že soudruzi viděli v husitech své historické předchůdce a
je tudíž skoro jasné, že jde o dobu minimálně kontroverzní. Za dobu od změny režimu se ovšem pohled na
husity moc nezměnil, pořád máme Žižku jako hrdinu a kandidáta na jednu z největších
a neoblíbenějších postav naší minulosti.
Dám spíš na pocity. Může s nimi být ve výkladu historie
velká potíž, totiž že nebudete objektivní. To asi nejsem, ale také jsem pevně přesvědčena,
že ani současníci nebyli ze Žižky zdaleka tak nadšeni, jak si myslíme my.
A pak mi naskakují
další paradoxy. Třeba když se ocitnu na
stanici Želivského, vždycky mi bleskne hlavou, že máme důležitá místa
pojmenovaná po teroristech…
Ne, že bych si na to někde stěžovala. Popravdě řečeno, jsem
přesvědčená, že nějaký Želivský už nikoho nezajímá, pokud vůbec vědí, kdo to
byl. Žižka, ten sice z povědomí nemizí, ale je to totéž.
Žádné zásadní sdělení
tady nepřináším, jen prosté konstatování, jak je všechno paradoxní.
Otázek by samozřejmě vyvstávalo nekontrolovatelné množství.
Když totiž začneme pojmenovávat kontroverzní osobnosti v minulosti, musím
přiznat, že Žižka z toho dějinného soudu vyklouzl víc než dobře. Ale to už
není moje starost. A nakonec, nebydlím na Žižkově, tak mi to může být úplně
ukradené. Ostatně, husité toho nakradli a zničili mnohem víc. Možná proto je
nakonec pořád tolik oslavujeme. Vždyť historie se prostě pořád opakuje.
A abych byla trochu interaktivní a vtáhla Vás do děje
(dobrovolně, samozřejmě:-)
:
Máte nějakou oblíbenou historickou postavu?
P.S. Třeba Beneše, o "jehož" dekretech lze dnes večer i podebatovat:-)
Jitko nedivím se, že to se svým názorem na Žižku máte těžké. Vždyť většina z nás je ovlivněna filmy Otakary Vávry, ve kterých je Žižka jednoznačně hrdinou.
OdpovědětVymazatMou oblíbenou postavou je královna Alžběta (královna matka) pro její vlastenectví a charisma. I v pozdním věku to byla šarmantní dáma.
Majko, je mi jasné, že Otakar Vávra tady zapůsobil jako učitel národa a všichni to tak mají.Tedy mnozí, ne všichni.A děkuji za historickou postavu, královna Alžběta je mi také sympatická.
VymazatA to jsem se bála, že já a manžel jsme se svým názorem na Žižku sami, děkuji, opravdu mě potěšilo, že to někdo vidí stejně.
OdpovědětVymazatA navíc byl Žižka dřív než se stal "bojovníkem za svobodu" žoldák. I tu vozovou hradbu se prý naučil při svém tažení v Polsku...
A moje oblíbená historická postava?
Ech... no... asi to bude znít divně, ale Simo Häyhä.
A já jsme také ráda, že nejsem ve své žoldácké kritice jediná:-). A Vaše historická postava- to je zajímavé. Moc o něm nevím, ale oblíbený je proto, že pak choval psy ( to třeba mně sympatické je), nebo že byl tak skvělý střelec? Bezesporu zajímavá osobnost, děkuji
VymazatMě zaujal tím, že to byl vlastně normální člověk. Obyčejný člověk, který byl postavený do neobyčejné, řekla bych až hraniční situace - a zhostil se jí prostě s tím, že se jí zhostit musí, a tak to udělá co nejlépe. A přes to, čím prošel a čeho dosáhl a co uměl zůstal stále prostě normálním člověkem.
Vymazat(stručně o něm: http://valinka-galinka.blogspot.cz/2010/12/simo-hayha-nejlepsi-odstrelovac-vsech.html)
Děkuji za zajímavé čtení i názor, dozvěděla jsem se zase něco nového.
VymazatA máte pravdu v tom, že zůstat normálním člověkem je mnohdy a pro mnohé hodně těžké. Takže díky
A hezký večer
Tak nevím, jestli to není anachronismus, mluvit o "teroristech" v 15. století. Pod "terorismem" se rozumí cílené útoky proti civilnímu obyvatelstvu ve jménu ideologie, což zrovna na Žižku a na Želivského moc nesedí (něco jiného jsou "neplánované" ztráty civilního obyvatelstva jako "vedlejší produkt" bojů, ale to by byli teoristi i Američané bombardující za 2. světové války Prahu, o Vietnamu, Afgánistánu a Iráku nemluvě). Mnoho stránek husitského hnutí asi dnes moc přijatelně nevypadá, třeba vypalování a ničení kostelů; ale stejně pokládám husitskou dobu za přelomovou, ohromuje mě, jak se odvážili vzít svůj osud do vlastních rukou, jít proti do té doby nezpochybnitelným pravdám, což ve středověku nebylo nic samozřejmého. Žižka byl navíc geniální vojevůdce, to mu nikdo neupře. Jak píše Václav Erben ve svých stejně geniálních "Pamětech krále Jiřího", nikdy neprohrál jedinou bitvu - protože do předem prohrané by se prostě nepustil. Věděl, kdy má couvnout, nepokládal to za hanbu, a to je (nejen) u vojáka velké umění.
OdpovědětVymazatA moje oblíbená historická postava - Abraham Lincoln. Ze stejných důvodů - idealista, který dokázal dělat kompromisy. Markéta K.
Markéto, jistě, že je to anachronismus, byť někdy do doby národního obrození, která nám právě Žižku tak nějak zidealizovala, nebyl. Dnes je, i když možná v daném kontextu bych použila termín zjednodušení.
VymazatProtože oni zcela cíleně likvidovali civilní obyvatelstvo, které nešlo s nimi. Oba, jak Žižka,tak Želivský. Ale samozřejmě, je to můj úhel pohledu, netrvám na souznění, ba vítám diskusi a polemiku.
A Abraham Lincoln je postava zajímavá, s tím souhlasím. Někde se tedy shodneme.-).Hezký den
Stále platí, kdo nejde s námi, jde proti nám. Tudíž se nikdy nesjednotí názory. Jsem v zásadě pacifista a tak mě velcí (a už méně ti boží) bojovníci, nikdy nenadchnou. Já vzhlížím k "Dalaj Lámovi a Havlovi", i když prozatím nemají "historickou patinu", mají pro mě stále úžasnou filozofii:-D
OdpovědětVymazatHezké Velikonoce!!!
Také přeji hezké Velikonoce a pevně věřím, že už budou svátky jara:-) Děkuji za názor, filozofii obou pánů také sdílím, jsou to osobnosti. A patinu získají:-)
VymazatÚplně chápu a souhlasím s Vaším názorem. Také se mi nezdá, že by si Žižka pro své činy zasloužil takovou adoraci, s jakou nám ho prezentovali ve škole. Z hlediska, které mě zajímá nejvíc, to je cílené ničení církevních památek, mě už vůbec nebere. Je to pro mě totéž, jako v případě Francouzské revoluce - každá záminka dobrá k boření, pálení a loupení.
OdpovědětVymazatOblíbená postava? Jednoznačně Jindřich IV. Navarrský - jeho charisma a pověst děvkaře na mě působí i přes ta staletí :-)
Ano, Francouzská revoluce je další historická světodějná událost,kterou já osobně až bytostně nesnáším. A čím víc o ní vím, tím víc je mi toto období proti srsti.
VymazatA Jindřich Navarrský je zajímavý muž, to zcela bezpochyby:-) Děkuji:-)
Já a historie nejde moc dohromady, což mne s přibývajícím věkem dost mrzí, ale 100 let sem, 100 let tam je pro mne v pohodě. Nějak na to nemám ten pravý smysl. Nicméně o Žižkovi smýšlím podobně. Zrovna včera jsem to probírala s Luckou (4.třída). Ale jak to podat, když paní učitelka chce skoro doslovně co je v učebnici?
OdpovědětVymazat