Muži v naději

 Včerejší deštivá sobota úplně sváděla k návštěvě kina. Po děsivém zážitku z Biutiful to chtělo něco oddychového a tak se Vejdělek se svým novým počinem přímo nabízel. Ale bylo to trochu jako z bláta do louže, jen to nebylo depresivní, protože se to snažilo tvářit jako komedie. Ovšem jen tvářilo. Pravdou je, že přemýšlet u toho vůbec nemusíte, film jako takový neurazí, ale rozhodně nenadchne. Docela mě fascinuje ten český filmařský zvyk, jak si režiséři vybírají pořád dokola tytéž lidi, přitom herců, neokoukaných a jistě dobrých, je plno i v našem malém českém rybníčku. To ale u nás nefunguje a tak zase dokola, Bolek Polívka, Simona Stašová a Jiří Macháček. A to ještě Stašová velmi brzy umře.  Jak je Roden synonymem pro tragédii, tak Macháček se stává tváří komedie. Děj film postrádá a celé je to vystavěné na myšlence, že nevěra je v podstatě normální a zábavná věc.  Moralizování zde není na místě, tak se jen podivím myšlence, proč zrovna postava Bolka Polívky má být neodolatelná pro ženy o tři generace mladší? Stejně tak mě zaujalo luxusní prostředí, do kterého byla filmová rodinka usazená, ač se tváří, že má finanční problémy. Žít s finančními problémy ve velkém bytě u Staromáku je tedy hezká představa režiséra o bídě české střední třídy. A pohled na vztah zúžený na fakt, že chlap je v podstatě idiot a žena coura, není úplně to pravé ořechové. Jenže jiné filmy se u nás zatím netočí a tak jinou naději asi nemáme. Ale jestli mohu doporučit, tak stačí počkat na DVD, do kina je za to škoda penězJ