pondělí 22. srpna 2011

Zablokovaný účet

 ...sice nemám, ale cítím se tak. Skončila mi platnost karty, tudíž jsem se vydala pro novou. Jelikož jsem člověk líný a nejradši mám všechno u nosu, pojala jsem myšlenku, že místo toho, abych popojela cca pět stanic MHD do domovské pobočky, zeptám se, zda to nejde přeposlat. Líná huba holé neštěstí, praví české pořekadlo, kterým se řídím už od dob gymnaziálních. Radila nám ho češtinářka mezi větným rozborem a diktátem, a mě to kupodivu v hlavě uvízlo víc než věty vedlejší.  Na naší pobočce Spořitelny se tvářili, že to není vůbec žádný problém, ba naopak, patří to takřka k běžnému standardu péče o zákazníka. Zaradovala jsem se, nechala si vnutit několik bankovních produktů, o kterých jsem dosud ani nevěděla, že existují natož, že bez nich nemohu být, a těšila se na novou kartu. Den, dva, týden, nic. Jdu tedy do pobočky znovu, kde mě poznali hned u dveří, což se mi v peněžních ústavech běžně nestává. Prý tady karta není, ztratila se. Jak ztratila, divím se já. Úředník krčí bezradně rameny a raději mě přehraje empatické kolegyni. Ta sice ochotně obvolá snad všechny pražské pobočky, žel karta nikde. Podezřívala jsem poštu, protože na Letné se mi ztratilo už tolik zásilek, že tento ústav raději nevyužívám. Ovšem žena pravila, že karta šla jejich vnitřní poštou. A přeci se ztratila. Tudíž mi dala zdarma radu, ať si zažádám o novou. Nic jiného mi stejně nezbývalo, tak jsem tu starou, už vlastně imaginární, zablokovala a zažádala o novou, která ovšem bude až za týden. Tudíž výběr mých peněz, na které dle spořitelního sloganu nemusíte nikdy čekatJ, se oddálil minimálně o sedm dní čekání.  Pravda, mohla bych vybírat na přepážce, takže problém není neřešitelný, nicméně zaujal mě natolik, že se z něho potřebuji vypsat. Ostatně, s Českou spořitelnou mám pořád nějaké neshody.  Kdosi mi, snad s nadsázkou, vysvětloval, že je to tím, že nejsem VIP zákazník. Ty prý Spořka opečovává, ba dokonce i na večeře zvouJ. Se stejnou nadsázkou mohu kontrovat, že já spíš díky Spořce  nemám ani na večeři vlastníJ Tak teď jen napjatě čekám, zda na druhý pokus karta dorazí. Je to napjaté léto s Českou spořitelnouJ

5 komentářů:

  1. No jitko, taky mě nikdy na večeři nepozvali:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Jste k nám zvána, nejen na večeři, ale i na oběd. Měly by jsme téma na celý den. S Českou Spořitelnou máme rozverné zkušenosti! Občas mě popadá nostalgie, zda nejlepší banka nebyl "štrozok".
    Prozatím zůstává stejný výsledek, i přes roztomilé omluvy úředníků, že když instituce pochybí, jsme to my, kdo je poškozen a nese následky!

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za milé pozvání:-), jistě bychom měly témat k diskusi dost. A se štrozokem souhlasím!
    S těmi úředníky je to jak u docenta Chocholouška- s politováním sdělujeme,že tato nepříjemná situace se stane jednou (dvakrát..., desetkrát) za deset let.....

    OdpovědětVymazat
  4. Naše stará dobrá spořitelna. Za ztrátu by měli být obědy ve spořce zdarma. Pak by lidé možná rádi ztráceli karty sami.

    OdpovědětVymazat
  5. Já ted vypadám jak bezprizorní mimozemštan,ale díky bohu žádnou kartu nemám....je mi Vás líto...Dája

    OdpovědětVymazat