Moji Vietnamci mi rozumějí

    Nejsem vyznavač nakupování na vietnamských tržnicích ani neodebírám od nikoho načerno vypěstovanou marihuanu, což jsou atributy, kterými část této komunity v poslední době dost proslula.  Vzhledem k tomu, že globalizace si žádá své, i u nás v ulici se samozřejmě objevila vietnamská večerka. Dlouho jsem odolávala, Billa je za rohem, nepotřebuji žádnou večerku.  Ovšem i nakupování v Bille má svá rizika a nedostatky,které jsem tady většinou už pojmenovalaJ K nezanedbatelným nevýhodám patří i to, že když se tam vypravím pro jednu věc, většinou  se vrátím s desítkou jiných, nepotřebných, které mi prostě padly do oka a bez nich jsem nemohla odejít. Navíc mě často zdržuje letenský veselý semafor a obtěžují bezdomovci, shromažďující se kolem vozíků a žebrající o drobné na krabičákJ, takže nezbývalo, než zkusit večerku. A ukázalo se to jako dobrá volba. Vietnamská rodinka, která ji vlastní – nebo pronajímá - je milá, ochotná a vstřícná. Nebývá tam narváno, a na rozdíl od Billy jsem zatím ani jednou nezaznamenala pokus ani snahu o to mě ošidit. Protože tam zaběhnu většinou cestou z práce pro několik monotónně se opakujících potravin, prodavač už mě zná, usměje se a automaticky řadí zboží na pult. No, asi je to klika, není to tak patrně všude, ale moji Vietnamci mi rozumějí, byť s češtinou jsou trochu na štíruJ. Ale ten fakt, že nemusím vystát frontu u jedné z deseti kas, protože funguje právě jen ta jedna, že si odnesu jen to, co chci (protože víc nemajíJ) a je to rychle a blízko, mě těší, tudíž mám tuto vietnamskou alternativu ráda. I s tou variantou, že tam u mého oblíbeného vína stojí "akce" už řadu měsíců a nikdy jsem jeho původní cenu nezaznamenala. Asi nechci slevu zadarmo:-) funguje i tady. Ale na víno mám vinotéku, tudíž tento rys ekonomické recese mohu jen pobaveně sledovat a zaznamenat:-)