Jedničky

   Kdysi jsme se zamýšlela nad tím, že první den měsíci je většinou něčím významný, že jde o nějaké důležité  nebo zajímavé datum. Začátek roku, apríl, První máj,  Den dětí, začátek prázdnin, začátek školy. Pak několikery narozeniny, které připadly na prvního. 

Prostě ta jednička v sobě vždycky nesla příslib nějakého nového začátku, něčeho veselého či zajímavého. Minimálně nabízela důvod k oslavě:-) 

  Letos mi do pomyslné sbírky jedniček přibyl i první říjen. První den nezaměstnaná. Je ten letošní podzim poněkud turbulentní. Ostatně, je to už druhý podzim v řadě, kdy se věci dějí jinak a výrazně divočeji, než bych si kdy dokázala představit. Loni jsem si myslela, že horší to už být nemůže. Ale jak praví klasik, nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř:-). 

 Všechno je tedy zase jinak. A nebo možná tak, jak má být. To asi ukáže čas. Nicméně, sázím na ty jedničky. Že nesou v sobě příslib nového začátku, zajímavých změn, někdy i veselých událostí. 

V mém vlastním výročním  jedničkovém výčtu nemám už obsazený jen první březen a prosinec. Jinak se vždycky prvního něco děje. Prý pokud se něco děje, má člověk pocit, že žije. V tom případě tedy žiji na plné pecky:-). Tak říkající na jedničky...