Povedlo se nám uskutečnit jeden narozeninový zážitek. K osmým narozeninám si Hanička rozbalila poukaz na let balónem. Letní let se nám zabukovat nepovedlo, není to jednoduché získat termín. Povedlo se až nyní. Ani tak to nebylo úplně jednoduché. Nejprve nám byl let potvrzen. Letět jsme měly z Tábora, v sedm ráno. Tudíž vstáváme úplně ještě za tmy a jedeme. Jenže v půli cesty přijde sms, že let se ruší. Prý je mlha. Uf, to je zklamání. Pro mě tolik ne, jako pro holčičku. Nedočkavě ráno skákala z postele se slovy:
" Já se tak těším"!
Těžko se to vysvětlovalo. Ale nedalo se nic dělat. Jely jsme domů a já se vydala do práce. A tam, kolem poledne, sms, že by se let v půl páté ještě mohl uskutečnit. No tak dobrá, akčně jdeme do toho. Ochotné kolegyně odsuplují zbývající hodiny a já hurá z Prahy do Tábora. Tam se to sice ještě o půl hodiny odsunulo, ale nakonec balonáři přijeli. Takže nafouknout balón, připevnit koš a letíme. Krása. Když ale pan pilot uprostřed letu přiznal, že ještě ve čtyři hodiny (to už jsme byly natěšené a připravené v Táboře na místě srazu) přemýšlel, že to zruší, že přeci jen to počasí není nic moc, tak se mi sevřelo hrdlo a málem jsem vypadla z koše. To jsme tedy fakt měly kliku. No, nestalo se, naopak, let byl báječný, přistání hladké. Poté jsme všichni byli pokřtěni, sbalil se balón a jelo se zpět do Tábora. Tedy chtělo se jet. Ale auto s košem a balónem zapadlo do bažiny. Uf, taháme, boříme se, moc to nejde. Valem se stmívá. Naštěstí vedle bydlel vlídný traktorista, který byl ochoten pomoci. Takže nakonec jsme z bažiny venku a hurá zpátky do Tábora. A pak ještě zpět do Prahy, tady klasická parkovací anabáze, a v půl jedenácté tedy skončil náš hodinový let balónem, který započal v půl páté ráno naším vstáváním.
Ale byl to zážitek, narozeninový.
A navzdory všemu, ti balonáři z Tábora jsou strašně milí a fajn, jsme ráda, že jsem je poznala a že nám pomohli oslavit srpnové osmé narozeniny:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat