Medvěd Jirka je prý medvěd ušatý a bydlí na Konopišti.
Už šestnáct let.
Že je tam dlouho, vím. Že je to medvěd ušatý jsem asi nevěděla. Možná i proto, že Jirka je často zalezlý a ve výběhu není vidět. Nicméně, ke Konopišti patří.
Stejně jako Ferdinand a Žofie.
Do parku chodíme často, do zámku jsme se vydali po dlouhé době. Na jeden z mnoha okruhů. A znovu tam člověka napadne, že si ten
následník d´Este za to, co dělal zvířatům, tak trochu to Sarajevo zasloužil. Jistě, je to nadsázka, ale ty desítky tisíc mrtvých zvířat, která tam vycpaná visí, to je tedy memento.... Tří stý střelený jelen, tisící střelený jelen, tří tísící... Pak tygři, zajíci, bažanti, v neskutečném množství. Dokonce tři sloni, přičemž na obrázku to vypadá spíš jako slůně. A pak si z jejich tlap nechal udělat popelník či odpadkový koš?
No, nechci ho tady soudit, ale zvířata by jistě mohla. Každopádně, Konopiště jako takové, je krásné, upravené, zajímavé. Měli jsme i skvělou průvodkyni. Hezké počasí.
Jen toho Jirku jsme neviděli:-)
A medvědí kůže, které na zámku leží, ty kupodivu nezabil Ferdinand, ale nacisté, kteří za války na zámku bydleli.
A pak spoustu věcí odvezli. Jeden štít, který ukazují na závěr ve slavné a monumentální zbrojnici, se tam vrátil nedávno. S příběhem. Prostě Konopiště je zážitek. Ať už poprvé nebo popadesáté. Vždycky něco nového.
Kupříkladu i to, že Jirka je prostě ušatý kluk:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat