Učitel národů

   Není to tak dávno, co jsme si připomínali kulaté výročí Komenského. Tehdy šlo o připomenutí úmrtí, vznikl tehdy i krásný film, ale všechno zazdil covid. Žádné akce Comenia nebyly, nebo byly online. To, jak je zjevné, není zrovna Komenského metoda. Ne snad, že by v 17. století mohl učit online, ale určitě vyznával kontakt mezi dětmi a žákem, živou výuku

 a souznění. Však také nadarmo není vnímán jako učitel národů.

   Letošní dvojkový rok přináší výročí jeho narození. Spolu s oslavou Dne učitelů, která připadá na 28. 3., tedy na den Komenského narození v roce 1592.

A tak si o něm něco řekněme, když je jeho jméno tolik skloňované i v souvislosti s permanentně  proklamovanou reformou školství.

   Byl asi geniální pedagog, byť ke svým vlastním dětem zas tak vlídný nebyl. Zdržovaly ho od vymýšlení metod výuky pro ty ostatní. Nu, ne nadarmo se říká, že kovářova kobyla a ševcova žena chodí bosa. Komenského vlastní děti se ho skoro bály, ostatní ho asi obdivovaly. Stejně, jako my dnes.

   Názornost, důslednost, pochopení, zábavnost, využití všech smyslů, představivost… Prostě metody moderní pedagogiky. Žádná rákoska. Vlídnost a empatie. Škola hrou.

No, snažíme se. Nevím přesně, zda by s námi Komenský byl spokojen, ale některé jeho nápady konečně nacházejí někde své uplatnění. Ať už je to Orbis pictus nebo Schola ludus či Brána jazyků otevřená.

Narodil se asi v Komně, studoval v Přerově a v cizině, a mě nejvíc fascinovalo, že po studiu vyrazil z Německa domů pěšky. Peníze na dopravu totiž raději investoval do koupě filosofických knih, konkrétně do Koperníkových spisů.

Učil ve Fulneku a Přerově. Putoval po celé Evropě. Přišel o knihovnu při požáru Lešna, deptala ho třicetiletá válka, ale všechno překonal a šel dál.

Zemřel v Amsterodamu, pohřben je v Naardenu.

   Byl vskutku inspirativní osobností. Nemáme jich mnoho. Proto si jich važme a hledejme v jejich tvorbě i životě poučení a vzor. Třeba pro tolik potřebnou reformu českého školství.