Ochutnat dobré víno
je vždycky příjemná záležitost. Zejména v restauraci, která se degustacím
přímo věnuje. Jedná se zde převážně o francouzská vína,neb jde o
restaurant ne snad pana Septima, ale pana Pierra Richarda. Byli jsme docela rádi, že jsme dlouho zamlouvanou degustaci zrealizovali, protože sladit termíny je v dnešní mobilní době paradoxně mnohem obtížnější, než bývalo v době, kdy sms nebylo ani ve sci-fi filmech. Ale nakonec se povedlo a mohli jsme vyrazit degustovat. Dokonce na privátní degustaci, pan sommeliér se věnoval pouze nám. O to byl zážitek intenzivnější...
Restaurace Moulen Rouge Pif byla z těch,které jsem znala pouze z médií. Na Žižkov se většinou dobrovolně nevydávám a celý ten mediální kolotoč kolem francouzského herce mě trochu víc lekal než přitahoval. Leč francouzské víno je zase samozřejmě víc než lákavé, tedy jsme se nakonec vypravili. Odborně řízená degustaceJ vypukla v osm hodin,což je v pátek docela vražedný začátek . V devět už se mi klížily oči a usínaly i chuťové buňky. Jenže krátkodobý útlum naštěstí brzy pominul a s každým dalším vzorkem přicházelo lepší a lepší víno.
Ovšem přesvědčila jsem se, že o víně opravdu nic nevím, v podstatě jsem schopna dělení na chutná či nechutná, případně bílé a červené:-).
Pan sommeliér nás zkušeně provedl francouzským vinařstvím, vysvětlil jemné nuance a podotkl, že pít dvě deci vína denně je trochu málo. Pro zdraví ( a dobrou náladu) je doporučena tak lahev denně. Minimálně. Někteří vinaři dávají i tři lahvinky, aniž by je někdo označoval za alkoholiky. Prostě člověk by měl popíjet zlehka, decentně a celý den:-).
No, řekla bych, že docent Nešpor by nadšen nebyl, nás ovšem tato informace zaujala převelice:-).
Francouzská vína v podstatě nemohou zklamat, nicméně někdy se mi i u kvalitních vín jazyk trochu zakroutil. Asi opravdu nejsem znalec.
Nakonec jsem byla nejvíc nadšena tramínem, u kterého jsem pak spokojeně setrvala až do konce večera. Byl to zážitek, na své si přišly takřka všechny smysly. Chuť, čich, sluch ( nejen zajímavé vyprávění,ale i krásné francouzské šansony), zrak v zajímavém prostředí příjemné restaurace. A opravdu, in vino veritas. Už se těším na letní Francii....
Restaurace Moulen Rouge Pif byla z těch,které jsem znala pouze z médií. Na Žižkov se většinou dobrovolně nevydávám a celý ten mediální kolotoč kolem francouzského herce mě trochu víc lekal než přitahoval. Leč francouzské víno je zase samozřejmě víc než lákavé, tedy jsme se nakonec vypravili. Odborně řízená degustaceJ vypukla v osm hodin,což je v pátek docela vražedný začátek . V devět už se mi klížily oči a usínaly i chuťové buňky. Jenže krátkodobý útlum naštěstí brzy pominul a s každým dalším vzorkem přicházelo lepší a lepší víno.
Ovšem přesvědčila jsem se, že o víně opravdu nic nevím, v podstatě jsem schopna dělení na chutná či nechutná, případně bílé a červené:-).
Pan sommeliér nás zkušeně provedl francouzským vinařstvím, vysvětlil jemné nuance a podotkl, že pít dvě deci vína denně je trochu málo. Pro zdraví ( a dobrou náladu) je doporučena tak lahev denně. Minimálně. Někteří vinaři dávají i tři lahvinky, aniž by je někdo označoval za alkoholiky. Prostě člověk by měl popíjet zlehka, decentně a celý den:-).
No, řekla bych, že docent Nešpor by nadšen nebyl, nás ovšem tato informace zaujala převelice:-).
Francouzská vína v podstatě nemohou zklamat, nicméně někdy se mi i u kvalitních vín jazyk trochu zakroutil. Asi opravdu nejsem znalec.
Nakonec jsem byla nejvíc nadšena tramínem, u kterého jsem pak spokojeně setrvala až do konce večera. Byl to zážitek, na své si přišly takřka všechny smysly. Chuť, čich, sluch ( nejen zajímavé vyprávění,ale i krásné francouzské šansony), zrak v zajímavém prostředí příjemné restaurace. A opravdu, in vino veritas. Už se těším na letní Francii....
Jenom souhlasím a připíjím s vámi:-) A kdy dáme tu Francii v Česku, před tou opravdovou?
OdpovědětVymazatNa zdraví:-).
OdpovědětVymazatMoje vina, vím, kaji se. A doufám,že nějaký termín najdeme. Ale asi červencový?
Hezký den.