Poslední červen je na dohled a
spolu s ním toužebně očekávané prázdniny. Děti už dávno stříhají metr,
těší se na dvouměsíční volno možná víc než na Vánoce.
Rodičovská veřejnost už tak frenetické nadšení neprojevuje.
Ne snad, že by se netěšili též. Komu by nedělalo radost, že na čas odpadne
ranní vstávání, kontrola úkolů, rozvoz na kroužky a plno dalších atributů charakterizujících
školní rok z pohledu rodičů. Jenže vyvstává problém jiný, zejména v rodinách
s menšími dětmi. Přichází na přetřes ono nerudovské, „kam s nimi?“
Přeci jen tolik volna
nemá v práci každý. A v okamžiku,
kdy není po ruce hlídací babička, nastává fáze přemýšlení, co s volným časem
vlastních potomků. Část samozřejmě vyřeší společná dovolená, jenže co dál? Co
rodiny, kde je napjatý rodinný rozpočet? Co matky samoživitelky? Otázek se
nabízí víc než dost, variant k řešení je na první pohled méně. Nechat dítě
doma, nejlépe u počítače či televize? Využít pro hlídání starších sourozenců?
Ano, jde o reálné a
také často využívané možnosti. Vyřeší krátkodobý problém. Lépe je ale vytvářet
dítěti nějaký aktivní program. V případě, že nejsou finanční problémy, není co řešit.
Nabízí se řada táborů, příměstských táborů, jednodenních aktivit ve městě,
sportovišť, výletů. Víc než finanční stránka věci v tomto případě může
rodiče zatížit snaha ověřit si kvalitu tábora, kam dítě posílají. Zda má
kvalifikované vedoucí, základní hygienická zařízení a další nezbytnosti, které
vnímáme jako samozřejmé, ale jak praví statistiky, neberou to tak všichni.
Proto je dobré, ba skoro bych řekla nutné, se na vybraný tábor nejen informovat,
ale i zajet podívat, abychom si byli jisti, že je o volný čas dítěte opravdu
dobře postaráno. Po návratu pak lze
využívat městských organizací, každý dům dětí dnes většinou organizuje volno
časové aktivity celé léto, někde jsou i příměstské tábory, které někdy pořádají
i školy (např. zde: http://stavimeprimu.webnode.cz/primestsky-tabor/). To se jistě snadno řekne a hůř udělá, ale
jsem přesvědčená, že při nějaké snaze se určitě nějaké řešení vždycky najde.
Třeba domluva několika rodin, které se vzájemně vystřídají při hlídání a
vytváření programu, což je vhodná varianta i pro výše zmíněné samoživitelky,
které asi nemohou zůstat z práce doma. Podstatné pro prázdniny bez babiček
je nepropadnout panice a snažit se volný čas dětí skloubit se svým pracovním. Podstatné je chtít a snažit se nějak souznít s prázdninovým
volnem. Protože nechat dítě u počítače nebo na ulici je cesta do pekel( nebo k digitální demenci).
A prázdniny jsou už doopravdy na dohled...
A prázdniny jsou už doopravdy na dohled...
Žádné komentáře:
Okomentovat