Osmý duben na Krymu

  Někteří si to stále nějak neuvědomují, ale historie se opravdu pořád opakuje. Tvrdím to celý svůj profesní život a v poslední době se toho pomalu začínám obávat, protože jsou události, které bych opravdu na vlastní kůži prožít nechtěla.  Jenomže jak se tomu ubránit z hlediska jedince? Asi nijak, nelze než konstatovat a zůstat v napjatém očekávání věcí příštíchJ. Nechci se tedy pouštět do nějakých černých vizí ani speciálních analýz, jen mě zaujalo v souvislosti s dnešním datem, něco, co rezonuje s dneškem, tedy potvrzuje moji vizi, že se pohybujeme v kruhu. 
 8. dubna 1783 totiž došlo k anexi Krymu. Carevna Kateřina Veliká si tehdy prostě připojila Krym k Rusku.  Jen tak:-).
Šlo o její kolonizační politiku, připojila tehdejší tatarský chanát ke svému rozrůstajícímu se impériu a díky ní tam vznikl moderní přístav Sevastopol.

   Téměř o sto let později pak Krym zasáhla válka, tedy logicky Krymská válka, kdy o strategicky důležitý poloostrov bojovaly i evropské velmoci. Takže asi nelze říci, že by se jednalo o klidnou oblast, pořád se tam něco děje a dnešní politici rozhodně nejsou první, kteří si Krym připojují čili jak se odborně praví, anektují. 

   Jak již jsem avizovala, není mým cílem dělat nějaké analýzy či hodnotit současný politický vývoj. Nemám pro to dostatek podkladů a informací. Zkouším se prokousat nějakou literaturou
 a udělat si větší jasno. Ale zatím jsem dospěla pouze k poznání, že rozhodně nejsem sama, která tomu zákulisí moc nerozumí. A nejen zákulisí.

   Mimo jiné jsem si ale osvěžila pocit manipulace, protože informace z veřejných zdrojů jsou povětšinou jednostranně zaměřené, neobjektivní a tendenční. Tím ale sklouzávám k jakémusi rozboru, což dnes nechci. Ale je mi jasné, že to ve finále stejně povede k již ověřenému kruhovému systému, tedy, že vše se opravdu opakuje. I to, co se dneska děje na Krymu. 
Třeba se tam nakonec sejdou na Jaltě a zase něco pěkného dohodnouL.