Navzdory populární písni, že "středověk neskončil, středověk trvá...", podle učebnic v roce 1492 skončil středověk a začaly se odvíjet novověké
dějiny. Mohlo by to vypadat asi tak, že středověký člověk si šel večer lehnout
a ráno se probudil v novověku. Zajásal, že středověk je pryč a teď už bude
vše nové, moderní a pokrokovéJ. Pěkná představa, že?
Všichni ovšem víme, že lidé v uváděném roce
rozhodně netušili, že se mění nějaká historická etapa. Podobně jako kdysi v roce
476 se ráno nikdo nepodivoval nad tím, jak ten starověk uběhl rychle, že už je
tady středověk. Prostě život šel dál a významný historický mezník byl pro lepší
orientaci v dějinách samozřejmě stanoven mnohem později.
Pro nás z toho
ovšem vyplývá zajímavá otázka, zda i my nyní už třeba nemáme svůj historický
zlom za sebou a nežijeme v úplně jiné historické etapě, než si sami
myslíme? Existuje například obrovské množství atributů, které v minulosti většinou
(vždycky)vedly k zániku vyspělejší civilizace, kterou vystřídala doba
barbarská nebo úpadková nebo totalitní nebo primitivní...., aby se pak vše znovu pomalu
objevovalo, tvořilo a budovalo.
Takovému
pádu (říše nejen římskéJ)
pravidelně předcházel nárůst byrokracie, pokles vzdělanosti, protekcionalismus,
korupce, rezignace na duchovno a glorifikace materiálna, neúcta k životnímu
prostředí, ke stáří, k vlastní minulosti a tak bych mohla pokračovat
donekonečna. Dost bizardní je, že jde
takřka o všechny jevy, které se vyskytují kolem nás. Spolu s neřešením zásadních
problémů, s náboženskými problémy a samozřejmě s globálně hrozícím
terorismem. Přímo se tedy nabízí, že se buď mílovými kroky blížíme k zániku
naší civilizace, ba co víc, možná už jsme v době, kterou budou pozdější
historici hodnotit jako úplně jinou dějepisnou etapu, ve které jsme se
narodili. Třeba jako postcivilizačníJ.
To možná v tom lepším případě, protože nějaká katastrofa může svět
naprosto smést z povrchu zemského, ale mnohem víc než sopky či brutálního
zemětřesení (aniž bych je chtěla nějak podceňovat, naopak) se bojím toho, že
likvidaci současné civilizace zvládne lidstvo samo. Jen by mě, jako historika,
zajímalo, který rok a událost pak bude určen jako ten mezník? Starověk ukončil zánik říše Západořímské, středověk
pak objevení Ameriky (zde se ale už historici úplně neshodli a někdo uvádí pád Byzance
či jiné zásadní události.) Copak bude vybráno za hranici konce naší civilizace,
protože sešup dolů je víc než bleskový?
Nu,
to se bohužel již nedozvím, navíc také doufám, že se nějakého viditelného
kolapsu (jako třeba reálně hrozící války mezi civilizacemi, náboženstvími nebo třeba o vodu ) ani nedožiji.
Nicméně v rozhovoru v LN, s egyptologem Miroslavem
Bártou, který mě k tomuto mému osobnímu zamyšlení přivedl, se lze dočíst, že
kolaps je patrně nevyhnutelný. A známý vědec zde radí jako
určitou formu obrany volit do našeho čela ty, kteří by dokázali potencionálnímu
kolapsu čelit.
Nu, podívaje se na výsledky našich voleb, pak pán bůh s námi
a zlé pryč….
Ale ten text pana Bárty je velmi zajímavý. Narazíte-li na něj,
vřele doporučuji. Je to fundované a odborné zamyšlení nad tím, s čím já si
tady fejetonicky pohrávám. Protože podle
mě opravdu středověk neskončil, ale trvá. Nebo se minimálně vrací…J
Jitko,
OdpovědětVymazatpodle učebnic sice středověk skončil, ale!!!
Také mám dojem, že trvá...nebo už je to úplně jiná etapa a my se opravdu nedozvíme, jak ji nazvali!!!
Jarka
Milá Jarko, zdá se, že to vidíme stejně:-).
OdpovědětVymazatŠkoda, že se to nedozvíme, docela by mě to zajímalo.
Tak alespoň hezký víkend:-)