I všeználkové, kteří rozumí úplně všemu, někdy vsadí na
špatnou kartu. To když zasvěceně radí, jak správně učit a vychovávat mladou
generaci. Měli by spíš definovat, jak mládež bavit. Protože to je hlavní trend
současnosti. A nejen český, spíš by se dalo říct, že zase kapku pokulháváme a
přebíráme něco, s čím už se ve světě trápí poměrně dlouho. Proto by možná
bylo na místě, kdyby se tím začal zaobírat někdo seriózně. Ono se to zatím
dětem tají, ale možná by jim mohl někdo povědět, že život není jen hra a zábava
a že nastane okamžik, kdy budou muset dělat i něco, co je nebaví či nedej bože,
do čeho se jim vůbec nechce.
Ve skutečnosti se razí trend, že děti se musí vším bavit. Ať
hlavně nemají pocit, že něco musí, protože pokud se jim nechce, tak ať to
nedělají. Ať se rozhodnou, jestli ten úkol dělat chtějí nebo ne. Sice nastávají složité paradoxní okamžiky, které vás
nutí vymýšlet, jak udělat zábavnou formou genocidu národa či totalitní praktiky
fašismu či komunismu, leč všechno jde, když se chce, praví humanističtí všeználkové.
Vlastně nechápu, proč se stále zabýváme nějakými
vzdělávacími plány? Pokud vím, diplomy a tituly se v naší zemi běžně
kupují a nikdy jsem neslyšela, že by nějaký současný hlavoun sděloval národu,
že za jeho vzděláním stojí nějaká dřina. Vždycky to muselo být happy a cool,
nejlépe je pochlubit se nějakou dvojkou z chování či ještě lépe vyloučením
ze školy, která vůbec nerozuměla tomu, že daný jedinec se hlavně potřebuje
bavit a všechno musí být rychle, bezbolestně a navíc i veseleJ.
Možná je drobná potíž
v tom, jak se k bezproblémovému vzdělávání postavit, když všichni
pokrytecky hlásají, že vzdělanost je jejich priorita. Je mi jasné, že politický
program: veselou školou k potlačení vědomostí a povinností by asi zněl
podivně (jako ostatně většina pravdivých pojmenování), a asi by neuspěl. Pořád
si totiž hrajeme na něco, co už dávno není.
Ovšemže nechci tvrdit, že ve škole má vládnout tvrdá
disciplína, železná ruka, rákoska a stres. Rozhodně ne. Kdyby mě takto někdo nutil k vzdělávání,
nejspíš bych se stala repetentem nebo aktivním odbojářem. Leč ani opačný, dnes módní trend, ovoce
nenese. V přítomnosti některých
dětí se slovo povinnost nesmí ani vyslovit. Naznačit, že něco musí se pak rovná
obvinění ze stresování dítěte a potlačování jeho práva na svobodnou volbu.
A to jde zdaleka jen o náznak celé tristní situace. Podobné rozvolnění pokračuje lavinovitou
rychlostí a můžeme se dočkat
i okamžiků, kdy takto vychovaný absolvent bude nepříjemně zaskočen faktem, že na pracovním úřadě moc veselo není a možnost volby mu také nenabízejí.
i okamžiků, kdy takto vychovaný absolvent bude nepříjemně zaskočen faktem, že na pracovním úřadě moc veselo není a možnost volby mu také nenabízejí.
Za mimořádnou zrůdnost považuji i trend
netrénování pamětí. Všechno si přeci lze najít, od čeho máme internet? Tím pádem se nám mílovými kroky blíží doba,
kdy sice budeme mít internet, ale kde hledat a co, vlastně nebudou naši respondenti
vědět. To v lepším případě. V horším
nám síť padne a budeme namydlení všichniJ.
Když tak nad daným
problémem přemýšlím, pořád nemohu najít vhodnou obhajobu daného trendu. Na všechno
se sice najdou návody, zejména na internetuJ,
ale otázka zní, zda zrovna tyto má cenu hledat?
Nepředpokládám, že by nějakou popularitu získala myšlenka o
režimu, povinnosti, odpovědnosti a hloubce vzdělání. Určitě ale jde o hrozbu do
budoucna. Jak k tomu přijde pacient, jehož doktor zrovna nemá chuť
operovat nebo mu daná operace přijde málo veselá a zábavná? V životě se přece musí člověk bavit, to
je základní sdělení, které se nyní nutí do škol. Všechno musí být postaveno
zábavně, dokonce i holocaust, jak jsem zmiňovala již v Třídní knížceJ). Aby se náhodou děti
nestresovaly.
Nejzáhadnější otázkou tedy zůstává, kam to povede? Jak se budou orientovat v dospělém světě,
který zatím zas tak veselý není. I když, třeba si ho nastupující generace
upraví podle svých modelů a všechno bude nezávazné, jen tak, bez povinností a
úkolů, přesně tak, jak je to nyní naučíme. A z nás tím pádem budou veselí senioři,
kteří budou spokojení, v klidu a pohodě. Takže vlastně samá pozitiva a
sociální jistoty. Jen jestli to není trochu sci-fi, jako celý ten současný
trend veselosti a vyhýbání se povinnostem. Ten veselejší zítřek se také může změnit
v pěkně hořkou realitu, na kterou nebudou se svou volnou výchovou vůbec
připraveni. Leda, že by si řešení našli na netu…
Žádné komentáře:
Okomentovat