Soví vítězné poděkování

   Děkuji velmi pěkně Majce, že mi potvrdila odvysílání mého příspěvku, ve kterém zazněla i upoutávka na Nic nového pod sluncem. Přestože jsem si poctivě dala budík na pátou a snažila se poslouchat, neslyšela jsem. Zásadní chyba samozřejmě byla, že jsem nevylezla z postele, poslouchala v polospánku a logicky místy upadala do „kómatu.“ Takže jsem se o dějepisu dozvěděla plno zajímavých věcí, ale svůj vlastní příspěvek jsem prospala. Prokletí sovyJ.

O to více tedy děkuji MajceJ.

   A samozřejmě Dvojce a jejímu Dobrému ránu za odvysílání.

V dnešní den je návrat k historii obzvlášť důležitý, nebylo by dobré, kdybychom měli zase nějaký „vítězný“ únor. Zejména v době, kdy jakási soudružka chce zvát do škol třeba příslušníky Stb,aby dětem poopravili názor na dějiny, protože doba minulá byla nejlepší dobou, jakou jsme kdy zažili. Nu, jeden zírá, co se na půdě našeho Parlamentu může urodit?. Ale agilní soudružka mi jen tak přišla pod klávesnici, jinak je to hlavně o dnešku, kdy si připomínáme tolik významných událostí, z nichž samozřejmě vyniká Jan Zajíc. Ten jako druhý často bývá zapomínán, přesto jeho hrdinský čin není o nic menší, než skutek Palachův. To je ale osud těch druhýchL.

Dále přišel o život Josef Toufar, ten v roce 1950 a jde o „ Číhošťský zázrak.“ Respektive o to, že soudruzi umlátili k smrti dalšího nevinného člověka. Možná jsou to zrovna ti, které by ona soudružka tak ráda pozvala do škol, aby ukázali, že jsou vlastně slušní lidé!.

     25. února zemřel v Chebu i Albrecht z Valdštejna, což se pro mě stává oslím můstkem k Miroslavu Stulákovi, učiteli dějepisu v Chebu, který také v Dobrém ránu hovořil. To už jsem nebyla v agónii, mluvil kolem osméJ. Krom toho, že učí, organizuje také největší dějepisnou soutěž mezi gymnázii, do které jsme se letos také přihlásili. Takže nás čeká „boj“ s 220 českými i slovenskými gymnázii, což je číslo, které samo o sobě potvrzuje, že soutěž je to velká, těžká a prestižní. Jsem zvědavá, jak dopadneme. To, že mám v sobě jakéhosi soutěživého ducha, ale není Nic nového pod sluncem, což je můj poslední oslí můstek. Nic nového pod sluncem bylo v rozhlase, což je pro něj velmi dobře. Stejně jako je dobře pro dějepis, že měl možnost ukázat se v jiném světle, než jak ho obvykle vnímáme.  V lepším světle….

              Možná přeci jenom ještě jeden oslí můstek.J

                      Jak to máte s dějinami Vy?  J