Rok utekl jako voda a tak zatímco loni touto dobou jsme se
definitivně loučili s tatínkem, dnes za něho byla sloužena mše svatá. Jeden by neřekl, jak moc to všechno letí, co
všechno se vrací zpět v myšlenkách, ve vzpomínkách, jak je prostě všechno
najednou jiné. Mše jako připomínka zemřelého je tradiční záležitost, krom
jiného přinutí k zastavení, zamyšlení a vybudí pocity, které jinak někde skrytě
podřimují. Někdy se mi zdá, že všechno je po tom roce horší než tehdy v lednu. Všechno se to usadilo a jitří to úplně jinak než v okamžiku, kdy se tušení měnilo v jistotu, kdy přišla zpráva a vypuklo zařizování kolem posledních věcí. Nu, a pak plyne čas a dnes už je tomu rok.
Den je najednou úplně jiný. Stejně jako dnešní neděle
spojená se mší.....
Tak to prostě je!
Tak to prostě je!
Žádné komentáře:
Okomentovat