Dnes nemyslím nákupy v luxusních pražských pasážích,
ale docela obyčejné nakupování pro psy. Se Zachariášem jsme léta zvyklí chodit
do obyčejného Zverimexu, případně do Billy, kde se dá objevit i zvířecí sektor.
Jako ostatně ve všech supermarketech, kde je mnohdy psí jídlo kvalitnější než
to lidské. Když nám do smečky přibyl
Maxmilián, zkusila jsem i jiné nákupní zóny. A Dogtown na Letné se přímo
nabízel, ostatně, již jsem o něm psala. V zamyšlení nad tím, jak se mají
letenští psíci dobře, vše v jednom. Člověk se naběhá, než vyzkouší všechny
služby včetně nákupu pečiva pro rodinu, psi to mají na jednom místě v Dogtownu.
(neplést s Dogville,hodně zajímavým filmem Larse von Triera, který třeba
mě kdysi doslova uzemnil-zážitek, ale drsný).
Nu, abych neodbočovala, vyrazili jsme do obchodu nakoupit něco pro Maxe, který jistě doroste maximálních rozměrů. Narazili jsme ovšem na tak maximální ceny, že jsme raději vycouvali zpátky na rušnou letenskou křižovatku. Svoje psy miluji, jistě je i rozmazluji, ale jsou určité hranice. A tady už jsem narazila na strop. V podstatě i morální, to i kdybych měla peněz na rozhazování, zdá se mi toto přehnané. Pravda, o psy se zde asi starají. Právě tam byl jeden u kadeřníka. Nabízejí jim i masáže. Dle reklamy dělají i dobročinnost, nabízejí zde psíky z útulku (prý), přesto je to docela snobárna. Některé zákaznice, které tam během mé exkurze byly se svými miláčky na luxusním vodítku, i tak vypadaly. Nechci to kritizovat, každému dle jeho gusta. Ale je to baroko pro oko. Holčina za pultem toho o psech moc nevěděla, ale jinak byla naprosto in. Ochotní a vstřícní to zase byli, nechci jim křivdit, ale raději se pokorně vracíme do našeho starého dobrého pet centra, kde mají nižší ceny, větší výběr a odborníky za pultem.
Ale na druhou stranu, je docela síla, na čem se dnes dá zbohatnout. Krize nekrize. No, řekněte, nekupte svému psovi sušeného pstruha, designovou mističku či třeba ortopedický pelíšek! Můžeme si pak stěžovat na nějakou krizi, potažmo bídu, když toto prosperuje?
Nu, abych neodbočovala, vyrazili jsme do obchodu nakoupit něco pro Maxe, který jistě doroste maximálních rozměrů. Narazili jsme ovšem na tak maximální ceny, že jsme raději vycouvali zpátky na rušnou letenskou křižovatku. Svoje psy miluji, jistě je i rozmazluji, ale jsou určité hranice. A tady už jsem narazila na strop. V podstatě i morální, to i kdybych měla peněz na rozhazování, zdá se mi toto přehnané. Pravda, o psy se zde asi starají. Právě tam byl jeden u kadeřníka. Nabízejí jim i masáže. Dle reklamy dělají i dobročinnost, nabízejí zde psíky z útulku (prý), přesto je to docela snobárna. Některé zákaznice, které tam během mé exkurze byly se svými miláčky na luxusním vodítku, i tak vypadaly. Nechci to kritizovat, každému dle jeho gusta. Ale je to baroko pro oko. Holčina za pultem toho o psech moc nevěděla, ale jinak byla naprosto in. Ochotní a vstřícní to zase byli, nechci jim křivdit, ale raději se pokorně vracíme do našeho starého dobrého pet centra, kde mají nižší ceny, větší výběr a odborníky za pultem.
Ale na druhou stranu, je docela síla, na čem se dnes dá zbohatnout. Krize nekrize. No, řekněte, nekupte svému psovi sušeného pstruha, designovou mističku či třeba ortopedický pelíšek! Můžeme si pak stěžovat na nějakou krizi, potažmo bídu, když toto prosperuje?
Nu, naše VIP nákupy se prostě nekonaly, za zlomek ceny jsem
totéž pořídila v Pet centru a zbytek snad dám na charitu:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat