Kam s nimi?

Léto budiž pochváleno. Zejména po letošní nekonečně dlouhé zimě.  Pravda, ani červenec nepřekypuje zrovna extrémními horky, což je asi dobře, protože extrémů jsme si letos užili. A patrně asi ještě užijeme. Tudíž příjemně vlahé, skutečně letní, počasí je velmi příjemnou kulisou volných dní. Děti si užívají, ovšem rodiče pozvolna šílí. Jak čas prázdninového volna běží, nabývá stále víc na aktuálnosti nerudovská otázka, „kam s nimi.“

 Myslím tím samozřejmě vlastní milované ratolesti, neb pokud nepatříte k movitější společenské skupině, pro kterou není problém zaplatit několik horentních částek za dětské tábory, či zda nedisponujete ochotnou babičkou, nejlépe v důchodu, není to snadné. Na venkově snad ještě, vypustíte děti na zahradu a tam se nudí celkem bezpečně.

Ve městě je jejich bezprizornost mnohem nebezpečnější a náročnější, žel také běžnější. 

A tak se vtíravě vrací původní dotaz, co s nimi?

Vede mě to k zamyšlení nad cenami těchto letních aktivit. Kdysi dávno jste na tábor mohli poslat celý „vrh“ svých potomků, a to i v případě, že čítal tři a více kousků, aniž by vás to přivedlo na dohled finanční nouze. Navíc bylo mnohem menší nebezpečí, že tam děti někdo zneužije, v čele tábora bude hledaný pedofil či tábor nesplní hygienické podmínky.

 Tyto hodnoty se nyní diametrálně otočily, nedoplatíte se a navíc abyste zvolený tábor podrobili důkladné předchozí kontrole, a stejně i tak trnuli, cože jste neodhalili a co se tam může stát. Mravy jsou rozvolněné a tak se člověk může dočkat věcí, které by rozhodně za svoje peníze nečekal.

Nu, předpokládejme, že tábor je vyzkoušený, zajímavý a přínosný, děti na dva týdny udáme k jejich i naší spokojenosti.

 Co dál?  Společná dovolená u moře, také dva týdny, pak týden volna s mamkou, týden s taťkou, zbývají týdny dva, to už by snad babička, byť pracující, mohla zvládnout. Zejména, když se vystřídá s babičkou druhou.

To jsou krásné prázdniny. Ovšem samozřejmě pro ty, co nejsou samoživitelky, mají ty babičky, peníze a čas. Co ti ostatní, kterých je víc než dost, lze jen těžko odhadovat.

 Prostě se zase vrací otázka, v podstatě nezodpověditelná. Kam s nimi? Nebo taková hamletovská, mít prázdniny nebo nemít?  Děti mají jasno, ale co ti chudáci, mající za ně rodičovskou zodpovědnost?

 Když vidím tolik bezprizorních dětí na pražských ulicích, zdá se, že popsaný problém je poměrně aktuální. Taková hodně žhavá letní realita.

Vnímáte ji také tak?
                                                  psáno pro:www.prazanda.cz
                                                                 minulý týden