Pád Bastily a začátek revoluce se dnes slaví ve Francii.
Několikrát se mi poštěstilo navštívit tuto zemi zaslíbenou právě v okamžiku
oslav a je nutno konstatovat, že Francouzi vskutku slavit umí. To jistě není
nic nového pod sluncem a kolem čtrnáctého července se to mnohokrát umocňuje.
Jen mi nikdy nešlo na rozum, proč tak, z mého pohledu kultivovaný národ,
slaví tak barbarskou událost, jakou je právě Francouzská revoluce, za našich
školních let ještě tvrdošíjně nazývaná Velká francouzská buržoazní revoluce.
Bez ohledu na to, co přinesla Francii a světu, ji vnímám hlavně jako řádění
luzy, ničení kulturních hodnot a památek, likvidaci veškerých morálních nastavení.
Navíc se nepovedla, Bastila byla jen symbolické vězení, které už ani
neexistuje, Robespierre, který ji nakonec vedl, byl šílenec, neřku-li psychopat,
gilotinou se vraždilo ve velkém, nevidím na tom nic, co by svádělo k oslavám. Přesto se ve Francii slaví, a odmyslíte li si
tento důvod, francouzské oslavy jsou vždycky zážitek. I když podstatu odmítáte,
jako třeba já. Chceme-li se porovnávat, zatímco Francouzi oslavují revoluci,
Češi narozeniny Karla Gotta.:-). Každý máme svá božstvaJ.
S Bastilou máte pravdu, ale ono je to, už dlouho bráno jako národní svátek vzniku "Státu". A tak se všude veselí, jí pije a tancuje. Zato na pražské ambasádě jsme jedli, pili, ale se pouze "veselili", projevem českého prezidenta:-)Ten taneček nám u toho, avšak chyběl:-) I když někteří si to odtancovali s mobilním telefonem do kterého řvali na plné pecky za zvuků státních hymen. Tak jsem z toho byla trochu na rozpacích:-( Co bych asi také chtěla, vždyť se dnes nic nerespektuje!!!
OdpovědětVymazatNu, nezbývá s Vámi než souhlasit, u nás už to asi lepší nebude. Naopak, vidím to jako čím dál horší. Ale žádný splín, užívejme si jako to umí Francouzi, s lidmi, které máme rádi:-)Hezký den přeji
OdpovědětVymazat