A stanu se králem

Je takovou nečekanou shodou okolností, že mi na dnešní neděli připadla kniha A stanu se králem, jejíž hlavním hrdinou je moje (navzdory všem) velmi oblíbená historická postava Zikmund Lucemburský. 9. prosince roku 1437 totiž ve Znojmě zemřel, takže je to dnes vlastně výročí jeho úmrtí. Odcházel z Čech poté, co dosáhl všeho, oč usiloval, přesto se tady necítil dobře a bezpečně. Tak nějak mu i přes tu propast času velmi dobře rozumím. Sebral se a odjel, ovšem Znojmo se mu stalo osudným. Kniha, která je moc hezky napsaná, ale zachycuje mládí tohoto panovníka, kterého napříč dějinami všichni zavrhují, o kterém si já ale myslím, že patří k největším osobnostem naší historie. O tom ovšem ale dnes nechci polemizovat. Příběh vypráví o Zikmundově ctižádosti, v podstatě i o jeho dospívání a o překážkách, které mu osud postavil do cesty. Pro milovníky historických příběhů je to kniha jako dělaná. A zajímavým způsobem přibližuje život člověka, který byl tak dobrý, že ho v Čechách odmítají ještě dnes J. Alespoň z mého úhlu pohledu.

 A jen dodám, že jde už o třetí knihu Antonína Polácha a nikdy jsem zklamaná nebyla. Nejvíc mě samozřejmě těší jeho kniha o Richenze,ale i další jeho romány mě bavily. Včetně toho o ZikmundoviJ