Mezidobí

Krátké mezidobí mezi letošními svátky vede k tomu, že Praha je takřka vylidněná, většina lidí je na horách, protože je to stojí jen dva dny dovolené, což není vždy pravidlem.  Původně jsem se trochu divila, když jsem kdesi zaslechla, že letošní volno patří k nejdelším. To jsem, viděno optikou prázdnin, rozhodně nečekala. Školní volno je naopak skoro o týden kratší, tudíž jsem k získané informaci přistupovala poněkud s despektem. Ovšem pravdou je, že město je krásně poloprázdné, takže na onom sdělení jistě něco bude. Tak je třeba využít klidu ve městě k procházkám do míst, kam se mnohdy pro nával turistů i jiných abonentů nedostanete. Vyrazili jsme se Zachariášem na Karlův most, kde jsme tedy za účelem obyčejné procházky nebyli už pěkně dlouho. Zachariáš se ukázal jako inteligentní jezevčík, nejenže si pamatoval cestu, ale, proti své přirozenosti, nebyl agresivní ani drzý na ojedinělé kolemjdoucí, takže jsme se mohli Prahou procházet do aleluja. Být v centru Prahy v klidu a podobě je tak trochu zázrak, ty se ovšem mají o svátcích dít, tudíž se mu ani nijak nebráníme. Jdeme do míst, která jsme nenavštívili už pěkně dlouho, ač jsou takřka za humny.  Být v Praze neznamená automaticky, že se do Prahy také často dostanete, protože komu by se chtělo trvale se prodírat davy turistů? A vyrazit tam se psem, hotová sebevražda. Normálně se proto ploužíme po Stromovce, když Letenské sady nám zničila Blanka. Jenomže když se dá vyrazit do Starého Města, byl by to hřích nevyužít.

Někteří hrdinové tam chodí pravidelně. I my se Zachariášem jsme svého času vyráželi častěji, ovšem vyhnout se davům znamenalo vstát ráno v pět hodin, a to už nebaví ani jednoho z nás (i Zachariáš stárne J).  Ranní ptáčata tedy nejsme, nezbývá nám tedy než odhadnout situaci, kdy nás davy nepohltí. Turisté na oslavy konce roku ještě nedorazili, tak se dnešek nechá báječně využít.

Ovšem nevím, jestli je to náhoda nebo zákon schválnosti, ale počasí rozhodně neevokuje romantickou zimní procházku. Na celodenní výlet to rozhodně není, ovšem počasí by nemělo zážitkům být na obtíž.  

Zachariáš si cestou zdatně psmeskoval s ostatními psíky, takže má trasu náležitě vyznačenou. Cítil se, kupodivu, ve městě, jako ryba ve vodě. Zjevně taková povánoční vycházka prospívá nejen na těle, ale hlavně na duchu. Tak zase za rok, ve svátečním mezidobí. J