Po mostě

Projít se po Karlově mostě není nic neobvyklého. Projít se pod mostem, respektive proplout, už tak běžné není.  Když ale chcete najít něco z mostu Juditina, který tady byl ještě před mostem císaře Karla, nezbývá vám nic jiného.  Ne snad, že bych se sama potápěla pod vltavskou hladinu, ani by to s mojí klaustrofobií nebylo možné. Nicméně v Muzeu hlavního města Prahy lze podobný zážitek prožít zprostředkovaně. Takže nejen obrazy a dobové fotografie, jak to na mostě vypadalo kdysi (to mě hodně baví), ale i velkoformátové obrazy z potápěčské akce hledání pozůstatků Juditina mostu. Akce jistě zajímavá a vzrušující, ba co víc, i s výsledky. V muzeu se ostatně můžete přesvědčit na vlastní oči.  A tím si i připomenut, že Judita byla dost zajímavá osoba našich dějin a nejen proto, že byla matkou mého oblíbence Přemysla Otakara I. Však také má v mém románu dostatečný prostor. Jen román nemá dostatečný prostor u nakladatele a pořád dřímá u něho v šuplíku.  I když mě teď tak napadá, že Judita by si možná zasloužila svůj vlastní román. Když už jí ten most spadl. J

A mimochodem, lze zde do tváře pohlédnout slavnému Bradáčovi, i to tedy stojí za to. Prostě, zajímavá procházka po mostě a pod nímJ