Klapzubova jedenáctka

Z honby za podpisy svých příznivců ve finále vyšlo jedenáct potencionálních budoucích prezidentů. Z této Klapzubovy jedenáctky máme tedy vybrat fotbalistu roku, respektive budoucí pětiletky.  Nu, volba to není jednoduchá, a pokud člověk chce do referenda jít, pak aby už začal dumat nad tím, koho z této pestré směsice hodlá obdařit svým hlasem. Mnozí možná mají jasno dávno předem, já třeba jen vím, koho nechci. Zcela jistě nechci za prezidenta člověka s komunistickou minulostí, byť by byl odborník či premiér sebelepší.  Nestojím ani o lidi spojené s modrým ptactvem stejně jako o dřímajícího knížete, kterého si sice vážím, ale jeho čas už minul. Nechci populistického senátora ani věčně kandidující oponentku. Suma sumárum nakonec mi z toho mého přemítání vychází vizuálně nejvýraznější kandidát a tím je pan Franz. I když spíš s tou myšlenkou jen tak koketuji, asi nakonec podlehnu své konzervativnosti. A to vůbec neberu v úvahu, že kdysi v dobách mého dětství bylo tetování spojováno hlavně s kriminálem. Dnešek už to má úplně jinak a i já jsem vůči tetování nejen tolerantní, ale někdy se mi i líbí. Žel, jen do určité míry. Ač jsou mi jinak názory pana Franze docela sympatické, jako reprezentanta na nejvyšší úrovni ho asi nechci. Tak nakonec feministicky podlehnu a dám hlas paní Fischerové, i když mnozí zase tvrdí, že ta je nevýrazná a zcela jistě tomu nerozumí. No, tomu podle mě nerozumí ani jeden z kandidátů, zjevně se budou muset učit a tak věřím, že paní Fischerová učenlivá je.  A bude. Jinou volbu ze svého úhlu pohledu nevidím. Jak to máte Vy?

P. S. A jako bonus z toho pro sebe získám fakt, že paní prezidentka byla kdysi kmotrou Odnikud nikam:-).