Dneska přišel nový kluk

   Tak právě titul tohoto prastarého českého filmu se mi dneska neustále vtíral do podvědomí, když jsem pozorovala vzruch mezi lavicemi, kam opravdu přišel nový kluk. Zajímavé je, že když nový student nebo studentka přijdou mezi malé děti, takový rozruch to nevyvolá. Ovšem u mládeže, která je navíc pod palbou květnem rozbouřených hormonů, to způsobí malou revoluci. Všechno nové je tak úžasně vzrušující J.  Všichni rázem přestanou disponovat svými studijními dovednostmi a vůdčí úlohu získají veškeré exhibiční schopnosti. Už dlouho nám nikdo zažitý stereotyp ustálených skupin nenaboural, tudíž byla poněkud větší vzrušivost celkem pochopitelná. Zvlášť v určitém věku se některé podněty vnímají rozhodně mnohem silněji J  K tomu všemu probíhalo školní focení, takže se k sobě mohli legálně tulit staří i noví,J prostě dobrá konstelace hvězd pro nový přírůstek. Á propos, focení, taková školní anomálie.  Naaranžované školní kolektivy, včetně toho učitelského, jsou dávným zvykem snad z dob Rakouska Uherska. Pravda, křečovité úsměvy a černobílé fotografie vystřídala barva (křečovitost asi zůstalaJ) ale stále je školní fotografování jakousi zvláštností. ( Ač i sympatickou předzvěstí konce roku.  J)  A stále si neumím představit jiný pracovní kolektiv, který se rok co rok šklebí do objektivu a společně se nechává zvěčnit před chátrající budovou stánku vzdělání.  Představuji si, jak se zastaví třeba doprava, protože tramvajáci se jdou fotit. Nebo se přestane prodávat, holky vyskočí od pokladen, učísnou vlas a s košíkem na klíně se smějí na trpělivého fotografa.  J

 Jo, některé věci jsou holt možné jen ve školství. Toto zrovna patří k těm veselejším. Až vypuknou státní maturity, začne úsměv tuhnout na rtechJ