Majáles

Majáles jsou  oslavy příchodu máje. Dříve byly charakterizovány především průvody různě recesisticky oblečených studentů městem a volbou Krále majálesu (asi nejslavnějším králem se v r. 1965 stal během své návštěvy Československa slavný americký beatnik Allen Ginsberg). V historii měly majálesy sociální i politické podtexty, v době vlády komunistů bylo tímto způsobem  protestováno proti režimu, a proto byly také majálesy v období normalizace zakázány. Obnovit se je podařilo až po revoluci, ale s už pozměněnou náplní. Dnešní majáles je především velký hudební festival spojený s různými zábavnými soutěžemi, prezentujícími dovednosti studentů.:-(
                                             Tolik o majáles praví net a wikipedie

. Vzpomínám si, jak mě obnovené porevoluční majáles nadchlo a zaujalo. Dnes se ho děsím, a to doslova a do písmene. Spolehlivě mě vždycky vyžene z Prahy, protože ten rachot, co se line ze Stromovky, se prostě nedá vydržet. Stížnosti to nevyřeší, protože zpětně je to stejně pro vaše nervy zbytečné, nehledě na to, že odpovědní úředníci Prahy 7 to stejně neřeší. A tak nezbývá nic jiného, než utéct. Kdo uteče, vyhraje. Nebo moudřejší ustoupí. Nicméně stejně mě vtíravě napadá, k čemu jsou u nás nějaká pravidla, když je nikdo nedodržuje? Nemám nic proti majálesu, žel hluk, který ho provází, mě deptá. Rozhodně není nic příjemného přijit v pátek z práce, člověk je unavený, a do oken mu buší hudba. A kdyby alespoň hudba, to jeden ještě vydrží. Ale ono jde o takové vtíravě nepříjemné dunění, které je naprosto nesnesitelné. Nu dobrá, říkám si, budu vstřícná, do deseti na to mají v podstatě právo. Jenže oni v deset neskončí, duní ještě o půlnoci, duní i ve dvě v noci. A jelikož nocí se zvuk šíří intenzivněji, je to na jednotku intenzivní péče.:-) Prostě nějaká pravidla nikoho nezajímají, a pokud by náhodou pořadatelům dali nějakou směšnou pokutu, je mi to houby platné. Majáles už mě vydeptalo. Takže útěk a Jizerské hory byly rozhodně lepší varianta. Majáles ale pro mě už dávno ztratil kouzlo a minimálně v Praze ho považuji za bezohlednou šikanu okolí.