Laser game

    Pokusila jsem se být akční a objednala dětem lezení na horolezecké stěně. Sama bych si to ráda zkusila. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že jsem akční až příliš. Odměnou na moji nabídku mi bylo zaražené ticho, abych se po chvíli dozvěděla, že tudy cesta nevede.  Udiveně jsem poslouchala jejich argumentům, proč se jim do horolezeckého Mamuta nechce. Pokoušela jsem se je nabudit sloganem, že jde o výzvu,J a ty je třeba překonávat, žel marně. Tudíž jsem schlíple zase celou akci odvolala a pokusila se vyhovět jejich přání. Tím bylo laser game.  Nu, co naděláš. Vyrazili jsme tedy na Zličín, kde se všichni navlékli do blikajících vest a v temném prostředí se spokojeně honili s laserovým paprskem. Zjevně tedy máme o akčnosti jiné představyJ, patrně generační rozdíl.
    Ale zase jsem se dozvěděla, jak se také dá trávit volný čas. Laser game jsem dosud neznala. Jeden se holt pořád učíJ