Červenobílá

aneb vítězná kniha Literární ceny Knižního klubu. Již ji neobesílám, rezignovala jsem. Nicméně vždy mě zajímá, co zvítězí, kdo zvítězí a jak se vlastně píše vítězná kniha. Některé vítězky mě vskutku překvapily...A protože mě nebavily, usoudila jsem,že mám zcela jiný vkus, styl i způsob psaní, než tato soutěž vyžaduje, proto už nesoutěžím. Některé mě ale zase naopak bavily, velmi. A jestli je u toho vždy stejná porota, pak tomu nerozumím. Ale to také není účel, abych tomu rozuměla.Cílem je, aby se knihy trefily do módního tématu, do čtivosti a toho, co si trh žádá. To jsem asi zatím netrefila, tak jsem raději jen pozorovatel. A konzument. Letos vyhrála kniha, která se věnuje legiím v Rusku. V době výročí první světové války je to téma více než aktuální. Tedy se chystám do knihy začíst. Abych si početla, něco se dozvěděla, poučila. Zatím jsem na počátku.Jde nejen o osud legií, ale hlavně o postavu Rudolfa Medka, tedy rodáka. Rudolf Medek bydlel na Letné, má tam dokonce pamětní desku. Bydlel tu i Ivan, jeho syn, ten ale asi desku nemá. Nicméně Červenobílá se týká právě generála Rudolfa Medka,ale i dalších slavných legionářů. Zatím se zdá být čtivá, takže asi mě bude bavit. A jsem zvědavá, co nového se dozvím.