Závislosti

Každý, kdo někdy bojoval s nějakou závislostí, jistě potvrdí, že pokud se jí chce zbavit, není to tak jednoduché. A ještě horší je, když vlastně ani nevíte, zda se jí chcete zbavit, jen vám okolí tvrdí, že byste s tím měli skoncovat.  Že je třeba rozhodně prospěšnější než něco psát ( blog nebo knihy) je pokus založit kozí farmu či odejít někam co ciziny nebo se jiným způsobem prostě stáhnout do ilegality. Že prostě všeho moc škodí.  S tím samozřejmě mohu souhlasit, na druhou stranu si zase v duchu říkám, že třeba zrovna tady je „ Krakonošovo“ a že si tedy mohu vlastně dělat zde, co chci. Navzdory všem. I navzdory únavě materiálu a určitého stereotypu. A tak budu…..

Krom jiného i proto, že to psaní je také určitý druh závislosti. A když to není na knihu, tak na blog snad ano a já to prostě ještě balit nebudu.

Pravdou je, že i zavřený blog jsem psala, ono se toho člověk nezbaví ruk cukJ, a cítila jsem se tak trochu svobodnější, bezpečnější, jako když se zavřete doma a víte, že teď jste sami a nikdo na vás nemůže.  Já jsem doma ráda. Moc. Vnímám to jako svou noru, kam zejména teď v zimě ráda zalezu a nevystrčím ani špičku nosu.

Jenže to zatím nevydržím moc dlouho. Vždycky se pak nechám vytáhnout někam do společnosti, mezi lidi, prostě jen tak někam ven, abych se pak zase na čas ráda zavřela do své bezpečné jistoty. A tak to asi je i s tím blogem.  Občas nějak zatoužím vyjít ven. Jen asi nastolím víc autocenzury a víc ho zaměřím na svoje knížky a věci, co se dějí mimo moji jurisdikci. Tak asi tak nějakJ…¨

A moc, opravdu velice, děkuji těm, co mi napsali ta hezká slova, že to tady rádi čtou. Jeden by nevěřil, jak to člověka potěší.

I proto to balit nebudu navzdory tomu, že kozí farma by prý byla užitečnější. Ale na druhou stranu, farma na Letné? Stačí tady sparťanská džungle či turecké hospodářství jménem Blanka, tak k čemu ještě nějaká farma (zvířatJ?)……………………