Šťastný den...

 ...má být každý den. Tedy alespoň podle divadelní hry, ve které exceluje Bára Hrzánová. Někde jsem četla, že si hru nadělila k narozeninám. Pokud to tak je, vybrala si zajímavý dárek. Takový odlehčený. Mám paní Hrzánovou ráda a tak jsem věřila, že se člověk při výběru hry nemůže splést. Navzdory tomu, že se hrálo v divadle Kalich, které nemám ráda, protože ve mně budí klaustrofobní pocity, blbě se tam sedí, je takové nevlídné…. 
Raději tam moc nechodím, když ale musíš, tak musíšJ.  
Bára tuto hru, Každý den, šťastný den, hraje pouze zde nebo někde na zájezdech. Než někam na "zájezd" tak raději do Kalicha, i když....
   V podstatě vše dostálo své pověsti. Bára Hrzánová byla skvělá, Kalich byl hrozný (snad ještě horší než si ho pamatuji z dob, kdy jsem se zařekla, že už tam nepůjdu), partneři paní Hrzánové mi pak evokovali nějaké ochotnické divadlo či co.... 
Téma hry je jednoduché,  pohrávání si s možností bigamie. Hlavní postava (Bára Hrzánová) se po letech v manželství nudí, tak si přivede druhého partnera. Zápletka tedy vskutku prostinká, leč mistrovství Báry Hrzánové ji povyšuje na příjemné podívání. Bez ní by to ovšem bylo nekoukatelné. 
Nicméně jako příjemné rozptýlení se to dalo, byť na jiném jevišti než v Kalichu by to jistě bylo i příjemnější. 
Leč i tak, jednou a dostJ