....jiná doba. Ta roční
určitě. Víkend nám přidal hodinu, takže jsme si v neděli pospali. A tím
jsme se prokousali do té temnější části roku. Sice je prý ráno trochu dřív
vidět, ale večer se stmívá už v šest a nyní to půjde dál rychlostí blesku.
Prostě temno, kam se podíváš. Pravda, trochu to svádí k dlouhým večerům u
rodinného krbu, ke knize, dobrému vínu…To jsou všechno osvědčené nástroje,
které pomáhají tu temnější část roku přežít bez ztráty desítky, bez nich by to
byla ryzí beznaděj. A je jedno, zda o hodinu kratší či delší. Je zajímavé, jak
se některých stereotyp§ zarytě držíme. Změnou času nic neuspoříme, to je jasné
všem už dávno, přesto ho mechanicky měníme dál a nevypadá to, že se to někdy
hodlá zastavit. Ani slavný pekař Pecka, dej mu pán bůh věčnou slávu, nezmohl
nic. A nám, co neprotestujeme, ale v podstatě jen nespokojeně doma
láteřímeJ
nezbývá nic jiného, než změnu času akceptovat a doufat, že adaptace organismu
proběhne celkem úspěšně. Tedy že se nedostaví
arytmie, změna tlaku, únava a další atributy, které časovou změnu údajně
provázejí. Mně tedy zatím deptá pouze únava a to ještě mnohem víc při té jarní
změně. Tuto zimní tolik neprožívám, byť ji ani nikterak jásavě nevítám. Ta
temnota, která s ní přichází, mě totiž docela děsí. Ale snad zase něco
přečtu. Nebo napíšu? Minimálně pamflet proti manipulaci (s časem )bych
sesmolit mohlaJ.
Žádné komentáře:
Okomentovat