Povinná četba ke škole prostě tak nějak patří. Nepatří sice k nejoblíbenějším školním atributům, ale sama dobře vím, že k mnoha titulům bych se nedostala, kdyby nebyly povinné. Tak to prostě v určitém věku je. Přesto zkouším povinnou četbu spíš doporučovat, aby si povinně něco vybrali, četli, ale podle vlastní "povinné" volby. A někdy se mezi vybranou četbou najdou skutečné skvosty. Pravda, je to většinou ve spolupráci s rodinou, kde se čtení bere za normální, kde si o knížkách povídají a kde třeba babička najde ve své knihovně netušené poklady. Tak jsem se seznámila s prastarou knihou, kterou si chce studentka přečíst na práci o Přemyslovcích. Sama jsem ji neznala, jde o originální vydání, opravdový antikvariátní klenot. O Kunhutě, manželce Přemysla Otakara II. Půvabné vydání vlastním nákladem, staročeštinou napsané. Pravda, obávala jsem se, že jde o čtení pro dnešní děti náročné. A ejhle. Kniha nejenže byla dobrovolně přečtená, ale i zaujala. A vedla k přemýšlení o jazyce, formě i obsahu. Zajímavá zkušenost. A pozitivní bod pro povinnou četbu, byť tato byla v podstatě ryze dobrovolná.A krásná:)
Žádné komentáře:
Okomentovat