Příprava na minulou válku

  Je docela zvláštní, jak se lidstvo stále pečlivě připravuje na minulou válku. Již celé moje dětství, kdy jsme se v plynových maskách chystali na útoky zmapované během druhé světové války, byly takovou zbytečnou aktivní přípravou na něco, co rozhodně nepřijde ve stejné podobě, jako se událo kdysi. Jelikož ale šlo hlavně o ideologický podtext, vnímala jsem to jako českou socialistickou specialitu. Jenže na minulou válku se připravujeme pořád a rozhodně ne jen v Čechách. Třeba pečlivé kontroly na letišti, kdy vám seberou kdejakou lahev dobré vody, mají zabránit opakovanému útoku na dvojčata. Ten se ovšem zcela jistě nebude opakovat podle stejného schématu, stejně jako mu nezabrání konfiskace vašeho nápoje. Leč, je to daň době a všichni si myslíme, že děláme maximum. Podobně jako nyní čeští školní inspektoři kontrolují vstupní zabezpečení našich škol, aby zjistili, jak jsou naše nedostatečně financované školy zabezpečené proti útoku podobně nemocného jedince, který vraždil ve Žďáru. Prostě se připravujeme na něco, co již proběhlo, zcela jistě se ve stejné podobě opakovat nebude a čemu navíc těmito způsoby stejně zabránit nelze. Jako by snad plynová maska zachránila někoho před novou válkou? Zuté boty turistů na letišti před teroristickým útokem? Elektronicky zabezpečené školní dveře před lidskou tragédií? Příprava na „minulou válku“ je prostě osvědčenou
 a oblíbenou metodou, navenek velmi uklidňující a aktivní, leč ve skutečnosti naprosto k ničemu. To ovšem nikdo neřeší, protože žádná jiná prevence či nevyzkoušená příprava by nepůsobily tak efektně. Kdysi ideologicky, dnes mediálně.

Přemýšlela jsem, zda jsem to tak vnímala vždycky  a musím říci,že asi ne. Kdysi v mládí mi to připadalo jako neměnný fakt, později jako klasická „buzerace“ ( co také jiného bylo organizované  poletování po okolí v masce, pláštěnce a s pytlíkem ovázaným gumičkou na ruceJ?). Teprve později se mi začaly jevit podobné aktivity jako aktivní realizace starých českých přísloví typu : „vlk se nažral, ale koza zůstala celá, či pozdě bycha honit nebo dokonce kdo jinému jámu kopá…..“

 S mnoha zbytečnými aktivitami na mediální parketě jsem shledala mnoho shodných rysů s minulostí, která se v nějakých bodech velmi ráda opakuje.  Média se dnes téměř bez výjimky vyznačují potřebou prezentovat se odhalením viníka, eventuálně příčiny, která byla kupodivu zapříčiněná něčím nyní snadno odhalitelným.Skandalizují a dělají ještě větší paseku než vznikla sama o sobě. Za mohutného potlesku davu, který toho viníka prostě potřebuje. 

Jsou podle mě dva způsoby, jak k tomu přistupovat kapku reálněji. Nekomentovat nic, protože vždycky je všechno jinak, nebo děj pojmenovat a věřit, že se něco změní. No, nezmění, protože vždycky je všechno jinakJ. Takže, nejlepší je asi nerozčilovat se, nekomentovat, ale také nekamenovat a hlavně neřešit ex post....
Myslím si tedy já....Protože válka už proběhla a na tu novou se při sebelepší snaze stoprocentně připravit nelze.